Re: Máte raději jedno dítě než druhé (ostatní)?

Už se to srovnává, ale bylo to těžké. Narodilo se mi první dítě, zázrak a učila jsem se ho milovat. Já ho milovala nakonec moc i když to bylo od miminka dítě co jen řve (ne jemně brečí) a jí, prakticky nespí, smát se začalo pozdě, snad dřív stálo (ve 4 měsících, jakmile se dostalo na klín, okamžitě se postavilo – samozřejmě s oporou), než se smálo. Velmi inteligentní. V roce začalo období vzdoru, vztek, řev, záchvaty řevu až do tří – pak začalo období lítostivosti .... Průzkumník, nepotřebuje nikoho, nesnese omezování. Já lásku dávala, od miminka pořád nosila, snažila se tulit (nesnášelo to) necítila jsem žádnou odezvu.

Ve dvou letech staršího se narodilo miminko. Milovala jsem ho sotva jsem ho uviděla. Úplný bonding nebyl, porod jsem sotva přežila, dítě taky. Byli jsme spolu až na pokoji a na noc ho odnášeli. Nebrečelo, když bylo vzhůru, dívalo se, v měsíci se vědomě smálo, tulilo se k mamince. Cítila jsem spoustu lásky, dávala jsem spoustu lásky.

Bylo těžké mít rád dítě, které lásku nedává, ale snažila jsem se každý den. Bylo tak přirozené, mít rád dítě, které na vás chrlí lásku. Ano podívala jsem se na postýlku se starším a cítila jsem něhu,koukla jsem se na postýlku s menším a sevřelo se mi srdce dojetím.

Mladší je velmi sociálně inteligentní, na svůj věk až neskutečně, starší je velmi chytré dítě, ale „buran“ a sobeček.

Otázku mi dává mladší. Je to krutá otázka, zakázala bych jí, zakázala bych lidem dávat tu otázku: „a koho máš radši, maminku, nebo tatínka?“
Jo mám odpověď, „mám na světě jednu holčičku úplně nejraději ze všech a jednoho chlapečka“
Dítě není blbé: „To vím, to říkáš pořád, ale koho máš radši?“ Vysvětluju něco, jako, že miluju jejich tatínka, ale jinak než je, že miluju své rodiče, ale jinak než je, že každého z nich mám ráda jinak ... ale je to těžké.

Musím, ale říct, že věkem se to srovnává. Starší dělá pokusy, chovat se mile. Občas mě dokonce nejistě obejme. Někdy dokonce řekne, že mě má rádo, z ničeho nic, třeba před spaním. Už se nevzteká, povídáme si a mě se ta láska, která se schovala někam hluboko zase vrací.