Re: sourozenecké vztahy v krizi

Ahoj, cetla jsem Tve radky a myslim, ze by jsi si mela v klidu uvedomit co je pro Tebe dulezite. Rodice ti rikaji veci, ale treba s nimi nemusis souhlasit. Chapu, ze v rodicich mame dlouha leta vzor a vse co rikaji povazujeme za svate. Nicmene. Uz jen tim, ze si uvedomujes veci, ktere jsi popsala mas sanci si uvedomit i dalsi. Treba to, ze jiste nejsi tak skareda a v zadnem pripade Tvuj manzel, partner nebude zadny chudak. To, ze nemuzes mit deti, je jiste velmi neprijemna zalezitost, pro kazdou zenu. Ale, i tato vec se da dnes pomerne slusne resit. elegantne. Jen si k tomu najit vhodny protejsek. V dnesni dobe je tezke hledat prave pratele. Ale stale to za to stoji. Kazdy ma sve preslapy, sve spliny, sva bolistka. Bratr je jiste dulezity clovek v zivote sestry. I ja mam bratra...ale vlastne si pripadam jako jedinacek tak jako tak. Dlouho jsem bojovala...ale nakonec...jsem si proste uvedomila, ze to nema smysl, jeho nepredelam a byt neco sourozenec neni zadna zasluha, stejne tak jako byt neco rodic...rozhodne ne samo o sobe...na tom, aby to zasluha byla se musi pracovat. Ty se pokousis neco udelat...ale zase hrat si na Dona Quijota dlouhodobe je asi zbytecne. Zkus zit vlastni zivot, aby jsi se mohla svobodne nadychnout a rict jakym smerem se das
Preji mnoho stesti, P.