Proč chci, aby moje děti studovaly vysokou školu

V minulé diskuzi jsem byla obviněna ze snobství a elitářství, když jsem prohlásila, že plánuji pro své děti vysokoškolskou dráhu. Stejně jako moji rodiče a prarodiče. Počítám s tím, že děti nějakou vysokou školu vystudují, pokud to bude trochu možné a prokáží dostatečné intelektové schopnosti.
Myslím si totiž, že v dnešní době je studium ta nejlepší investice do dětí. Samozřejmě, taky bude záležet na tom, jaké obory si vyberou (a na jaké budou mít předpoklady, na medicínu či práva se taky nedostane každý). To, co nastudují v mládí, se jim bude vždycky hodit, mladému člověku s čerstvou hlavou a bez starostí o rodinu se mnohem líp studuje.
Navíc statistiky ukazují, že vysokoškoláci nejenže víc vydělávají a míň trpí nezaměstnaností (to se vlastně asi rozumí samo sebou), ale častěji vstupují do manželství, mají nižší rozvodovost, méně trpí obezitou a méně často jsou kuřáci. Dokonce se dožívají vyššího věku - u mužů dokonce o patnáct let v průměru, u žen o sedm. I jejich děti mají v průměru méně úrazů.
Jasně, tyto statistiky mohou být zkreslené a mohou souviset s vyšším IQ, s vyšším příjmem (a tedy i životosprávou) atd.
Ale stejně si myslím, že na tomto mém skromném lidském přání není nic snobského a elitářského.