Re: citlivé dítě a čert
no tak tam nechoďte, sama víš nejlím, co malý zvládne a co ne. Stejně tam ani jít nechcete, přijde mi, že jsi už rozhodnutá.
Za sebe - pokud bych řešila to, co ty, tak bych určitě do zblbnutí při každé příležitosti malému opakovala, že žádné nadpřirozené bytosti neexistují - že je to jen v pohádkách/v televizi. My měli i takový popěvek na tyhle strachy - z Ať žijí duchové - "Logicky vzato žádný bubák neexistujee!!!Kubča vyhrajee!!"...přiblblý, ale zpívali jsme to dost často
,...
Manžela totiž nenapadlo nic jinýho, než strašit Kubču tím, že tam kde je tma, je bubák...
... bydlíme v paneláku, kde chodby a schodiště jsou vnitřní- bez okna, navíc schodiště máme hned za dveřma - on se bál, aby synek nespadl, když měl otevírací období, takže ho takto strašil
- tmy se synek bojí dodnes, vím to, takže vždycky jdu s ním (třeba do zhasnuté místnosti) za ruku (přiběhne si pro mne).
Prostě ho provázím těmi "hrůznými" věcmi, než přijde doba, kdy to zvládne sám....je to lepší a lepší...
Máme v tomhle s mužem kapku boj - on je daleko víc ustrašený než já a synka zrazuje od všeho - já naopak vyznávám způsob provázení, přijde mi to lepší a přirozenějsí...njn...je to dilema, jako všechno
Odpovědět