Finanční krize - jak z toho ven?

Jdu se především vypovídat, ale samozřejmě ocením i vaše názory a případné rady. Píšu raději anonymně, pod vlastní registrací si netroufám...

Dostali jsme se s manželem do obrovských finančních problémů a už jsme skutečně v koncích... Pokusím se ve zkratce nastínit situaci, jak všechno vzniklo. Manžel dostal od rodičů polovinu domu (napůl se sestrou), vzali jsme si tedy úvěry a pustili se do rekonstrukce. Bohužel následovaly vleklé neshody s jeho otcem, které vyvrcholily tím, že jsme se stavěním skončili a tchán prohlásil, abychom naši polovinu domu napsali švagrové. Tak se tedy i stalo, dům dostala švagrová a nám zůstaly dluhy, se kterými zápolíme doteď, a je to čím dál horší. Jako kompenzaci jsme dostali alespoň od švagrové její byt, ale to bylo pouze 1+kk, takže s dětmi by se tam žít nedalo. Byt jsme proto prodali - bohužel hodně pod cenou, umořili jen malou část dluhů a zbytek nám stále zůstává k doplacení. Momentálně se situace má tak, že máme měsíčně k placení celkem cca 26 000 (9000 za pronájem bytu a zbytek splátky), příjmy jsou můj RP 7600 a manželova výplata +-20 000 (záleží jak kdy, někdy je to 16, někdy třeba 23). Takže každý měsíc chybí... Před pár dny přišel navíc manžel s tím, že se u nich v práci bude propouštět, a těm, kdo zůstanou, zkrátí pracovní dobu a zruší přesčasy - což znamená výplatu max. 15-16 000. Tedy měsíčně bude scházet, a to jen na splátky. Plus peníze na jídlo a provoz domácnosti.
Tedy otázka zní - KDE přijít k penězům? Já měla občas drobné přivýdělky, ale to bylo jen velice nárazově a navíc samé korunové záležitosti. Nic stabilního a už vůbec ne v řádech tisíců, jako bychom potřebovali. Manžela do druhé práce honit nechci, má fyzicky velice náročné zaměstnání a bojím se o něj, aby ho nezradilo zdraví... Poslední dobou na tom není moc dobře.
Máme dvě děti, tříletou dcerku a měsíčního syna. Na syna pobírám RP a napadla mě zatím jediná možnost, přivydělat si k RP. Což by ovšem znamenalo celodenní hlídání pro dvě děti, v podstatě je svěřit na vychovávání tchyni (je v důchodu, s hlídáním nemá problém a snad by přistoupila i na tohle) a jít na plný úvazek do práce. Bydlím v kraji s dost velkou nezaměstnaností, takže bych musela vzít zavděk nanejvýš práci někde v hypermarketu za pokladnou, ale tak těch 8000 čistého bych tam snad mohla dostat. Ovšem za cenu, že své děti, a hlavně malinkého syna, v podstatě neuvidím vyrůstat. Což je představa při které se mi nechce snad ani žít.
Rodina o našich problémech ví, ale pomohli nám jediní moji rodiče, z manželovy strany se k nám všichni obrátili zády, maximálně mají připomínky typu že mám jít do práce a nesedět doma na zadku (že mám malé mimino jim je jedno). Celá věc se táhne od léta 2007 a mí rodiče nám za tu dobu po částech napůjčovali cca 300 000. Z toho jsme jim zvládli vrátit s bídou padesát, když jsme prodali ten byt.
Už jsme z toho zoufalí, manžel už dokonce začal uvažovat o nějaké trestné činnosti nebo o útěku za hranice... Zkoušeli jsme žádost o osobní bankrot, neúspěšně, taktéž konsolidace splátek u jiné banky... Všechno bez úspěchu. A opravdu nám jde o přežití. Děsím se toho, že nevím co s námi bude, nevím kde budeme zítra, natož třeba za měsíc... Děsí mě, že dost možná skončím s dětmi někde v azylovém domě a manžel zmizí. Všechno kvůli mizerným penězům.

Omlouvám se za román, potřebovala jsem se vypovídat, poslední dny to na mě doléhá plnou silou, na manžela taktéž. Včera se mnou už ani nekomunikoval, psychicky je na tom zle.
Děkuji všem, kteří to zvládli dočíst až sem.
Hezký den.