Re: Zlobivé děti

to je hezky napsaný (já nejsem baba, já jsem Tereza, jak se jmenuješ ty?)

No, ale mám takovou zkušenost, že ani to někdy nepomůže. Se synkem chodí do školy holčička, která je tam tak 1-2x za měsíc, pak zase nechodí (asi často nemocná, nevím), a ten kontakt s dětmi tudíž nějak "neumí". Takže se na nás v šatně/před školkou vrhá, dceru tahá za školní tašku, syna za bundu, ječí, nechce nás pustit projít. Maminka mívá s sebou ještě jedno dítko v kočárku-sporťáku. VŽDYCKY se tvářím na dítko přívětivě "ahoj princezno, jak se máš", VŽDYCKY maminku pozdravím. Ale ta ani nezabučí, čte si tak akorát špičky od bot, kouká sbalit holku a zmizet. Když se to stalo poněkolikátý, dožralo mě to a už se s ní ani s dítkem bavit nijak nebudu, budu je bez pozdravu ignorovat. Vytáčí mě, když je někdo línej otevřít hubu na "dobrý den", kor když ho pozdravím první a ještě se snažím tolerovat jeho uječenou ratolest.