14.5.2012 18:51:54 helena + veverčátka
Re: Počůrávání smíchy
Já měla kamarádku, která s tím problém má do dneška. Měla s tím problém vždy, jen v době, kdy jí to nedocházelo, tak to rodiče věděli a neřešili a následně, když se za to začala stydět, tak začala počůrané věci tajit a maskovat, sušit.. Povídala, že nejhorší to bylo na střední. Měli tam bandu mladých a vyváděli různé blbiny a někde uprostřed "kravin" si učůrnout, někdy i více, páč ne vždy vyladíte pití, smích a čůrání, byl to prý masakr. A já to dokážu pochopit. Takže já bych rozhodně nenechala být. On kluk také nebude o podobném tématu chtít diskutovat s maminkou v pubertálním věku, tím jsem si jistá.
U kluků to asi nebude tak akutní, ale u holek jsem se s takovou informací nesetkala poprvé. Není to tedy žádné životaohrožující onemocnění, ale nepříjemné to je asi dost. Lehčí povahy to může donutit i k vyhýbání kolektivu. Záleží asi na "těžkosti" případu. Ale nevím, jak v tomto může pomoci utz, jestli třeba povolené svaly vidí dobře.
Odpovědět