Jak se rodilo dříve

To, že naše maminky nebyly extra informované, co se týká porodů, to se ví. Moje babička mi vyprávěla, že to za její doby bylo ještě horší (první dítě měla v roce 1939). Tenkrát nebylo poviné pojištění, rodička, která nebyla pojištěná, tak porod a pobyt v nemocnici platila, nebo si ho mohla v té nemocnici odpracovat (jako uklízečka). V Praze v Londýnské ulici bylo soukromé sanatorium (samozřejmě za příplatek), ale prý jakýkoliv komplikovaný porod převáželi do Zemské porodnice (Apolinář). Tak se rozhodla rodit v Zemské. A byla z toho vystresovaná, že ji sestra řekla, aby se svlékla a vlezla do vany, tak se svlékla a vlezla do vany, kde byla studená voda. A další sestra jí vynadala, že nemá být ve studené vodě, ale v horké... A také se v té době říkalo, že při kojení nemůže otěhotnět, no, tak moji dva strejdové jsou od sebe necelý rok

Můj brácha se narodil v roce 1970, ale mamka měla rizikové těhotenství (mockrát předtím potratila), že si ji vzal "pod křídla" přímo primář (samozřejmě protekčně přes nějakého známého). Takže s chováním sester a doktorů neměla sebemenší problémy. Jinak vyprávěla, že bráchu nahatého také viděla až doma, jak se koupe miminko ukázala sestra asi dvaceti maminkám najednou a jenom jednou. A brácha byl šíleně opruzený, když s ním přijela z porodnice. V porodnici trošku kojila, ale jak přijela s mimčem domů, šlo hned na flašku.
Já jsem ročník 76, ale u mě se podle mamky vůbec nevytvořilo mléko. Takže taky hned na flašku, jenže jsem nepřibírala, protože jsem byla hodně spavá, kojilo se po třech hodinách a já si jen cucla. Mamka říkala, že mě naštěstí z porodnice propustili, protože jim tam praskly stoupačky, jeden pokoj museli uzavřít a potřebovali volné postele. Doma mě mamka krmila po dvou hodinách (podle toho, jak jsem pila) a hned jsem začala přibírat...
A alergici jsme oba, já i brácha, ale jestli to je z nedostatku kojení, nebo z toho, že jsme pražské děti, nebo třeba z pochodu na prvního máje 86 (po Černobylu), kdo ví