Výchova štěněte

Tak jsem se "rozhoupala" a pořídila štěně. Je to hlavně kvůli dceři, hrozně po něm toužila (já raději kočky). Dobře si uvědomuji, že spíš "já mám psa" než dcera. Nekamenujte mě, že amatér si pořídil štěně, ale všechno je jednou poprvé. Navíc šťastnější dítě jsem neviděla. Psa jsem už měla několikrát, ale štěně nikdy (vždy k nám nějak prostě přišel pes). Pokud se ptáte na rasu, tak je to Karl von Bahnhoff čili vořech. Mám ho pár dní a už vím, že snadné to nebude. Moje rozhodnutí "bude na zahradě" se ukázalo jako zatím málo reálné, neboť samozřejmě špatně snáší samotu a kňučí. Takže zatím je v hale. Už stihla (je to fena) rozkousat molitan, zničit kytky na okně, dvakrát strhnout záclonu, jednu roztrhat. Dělá to vždy, když nikdo není doma. Takže jsem odstranila všechno, co šlo. Ale co mě trápí jsou hovínka. Snažím se venčit často, ale stává se, že nic a přijdeme domů a za 10 minut je to tady. Nevím, jak to "vystihnout". Navíc jsem vypozorovala, že kadí nejvíc, když nikdo není doma. Třeba dnes. Celou noc v pohodě vydržela. Ráno v půl šesté venčení - bobek. Pak venčení v devět - nic. Pak jsem musela na dvě hodiny odejít (měla jsem kosmetiku) a když přijdu domů, tak hovínek asi šest. Od té doby nic. A přitom dvakrát jedla. Venčit jsem už nebyla, ale mám otevřené dveře ven, takže může jít na zahradu. Nechápu, že vydrží tak dlouho nekadit a když nikdo není doma, tak nevydrží dvě hodiny. Je možné, že už i takto malé štěně to dělá schválně nebo prostě náhoda??? Má někdo nějaké rady??? Omlouvám se za elaborát, ale potřebuji poradit. JInak noviny jsem dávat nezkoušela, byly by všude. Samozřejmě rozcupované. Štěňatům zdar.