Přemýšlím o nevěře

Vlastně ani nevím, proč píšu sem... je mi jasné, že mě většina odsoudí, stejně jako se za tohle myšlení odsuzuji i já, ale už nevím, kudy kam.

Nevěru odjakživa odsuzuji, bývala jsem min. partnerem podváděná partnerka, takže vím, jaké to je, o to větší odpor k tomuto tématu celkově mám.

Bohužel jsem se dostala se svým současným partnerem do situace, kdy spolu v podstatě nesouložíme. Vztah máme až na normální občasné hádky a neshody harmonický, máme se rádi, rozumíme si. Ale už dlouho - cca rok a půl se s ním snažím řešit nedostatečnou frekvenci sexu. Chápu, že se asi nenajdou dva lidi, kteří by si v tomto 100% sedli, ale mám pocit, že přítel by nejraději nesexoval vůbec. Když už se "přemůže", dáme to max. 1-2x do měsíce. Přijde mi hrozně nefér, že v mých 26 letech jsem "dopadla" takhle.

Vzhledem k tomu, že tohle téma neustále otvírám opravdu už pěkně dlouho (a partner souhlasí, že je to málo, odkývá, že by rád častěji - a nic se nezmění) a nevidím vůbec žádné výsledky, ani snahu... Navrhla jsem i nějakou poradnu, samozřejmě tento návrh byl hned odmítnutý. Proto vážně přemýšlím o tom, že bych tento jediný, ale pro mě podstatný nedostatek vyřešila příležitostnou nevěrou.

Je mi to proti srsti, je to proti mým zásadám... ale nechci žít jako jepťule, navíc, když ani nemáme děti, větší zdrav. problémy... Navíc asi nemusím moc rozebírat, že i když jsem normální holka, pro muže tak nějak normálně atraktivní, tak vedle svého partnera, který nemá zájem o nějaké něžnosti či intimnosti, si připadnu neatraktivní, po této stránce nemilovaná, osamocená, chybí mi to "člověčí teplo... už mě to deprimuje.

Možná by mě zajímal názor vás, které jste do "toho" spadly. Jestli vám nevěra dala to, co vám ve vztahu scházelo, jestli se vám třeba zlepšil vztah (jsem poslední dobou kvůli sexu hodně podrážděná a uvědomuju si, že kolikrát vyvolávám zbytečné hádky)?

A co případný vztah s tím, se kterým jste podváděly? Já se samozřejmě bojím, že bych mohla pokazit jak svůj vztah s partnerem, o kterého nechci přijít, protože jinak fungujeme skvěle, tak i vztah s tím potenciálním milencem - je to můj kamarád, který je nezadaný, ví o mém vztahu hodně, zná i mého partnera. Přesto vím, že by byl "ochotný se obětovat".

Nechci, abyste mě soudily(i), chci zkušenosti... je to pro mě hodně těžké rozhodnutí i tak, mám fakt dilema, jaké jsem myslela, že nikdy řešit nebudu. Ale vzhledem k tomu, že se kvůli sexu nechci rozejít s jinak perfektním chlapem, nevidím už jiné řešení.