Ahoj Jani!

Dík, že ses mi ozvala. Já nechápu, kde bereš sílu na všechno. Jak to řešíš, že chodíte do školky s řevem? Nelíbí se mu tam? Nebo asi nechce vstávat?
Náš Zdeněk, ten, když nechtěl chodit, tak se jakoby zaťal a pofňukával "Já tam nechcu jít". Ale jelikož máme hrozně hodné paní učitelky (jedna je mladinká a dětmi hrozně oblíbená, nazývaná paní učitelka "Maruška") tak ho vždycky tak krásně zaujmou a nalákají při příchodu, že je to v pohodě. Nevím, co bych dělala, kdyby se na mě pověsil, a řval, že tam nebude. Toho se děsím.
Jinak jsme nechali děti tento týden s babičkou. Aspoň si užili bobování.
Budete mít velkou oslavu, co? Také to nemáš lehký, když ti manžel jezdí až večer. 5-ti člená rodina musí z něčeho žít. To vás stejně obdivuju, jak to s manželem zvládáš. A máš nějakou babičku, která by ti třeba pomáhala? My bydlíme s mýma rodičema v rodiným domku, máme podkroví, takže jedna babička je doma a když nemůže ta, tak druhá je v sousední vesnici. Takže probíhá převážení, ježdění, zkrátka bez auta bysme to nezvládli. Dokonce ani v té práci to nemám růžové. Jsem přijatá jen na dobu určitou, než se vrátí předchůdkyně z MD. Jsem z toho taková nesvá. Podnik si stojí celkem špatně, navíc dělají tu samí starší lidi a důchodci, tak můžu čekat, že nás brzo zruší a budu vysmátá. Ach jo, asi nikdo to nemá lehký. Napiš co ty a děti a manžel? Jak žiješ? Ozvi se mi zase.