Re: Mohu trpět Aspergrovým syndromem?

Takže to není o tom, že nejsem schopná tu hru hrát, jen prostě i přes veškerou snahu nesplním ta očekávání, protože vždycky bude něco špatně....a já sama většinou nedokážu přijít na to, co je špatně, natož abych to dokázala napravit...

Delete,
s tím se ale dá něco dělat, můžeš se obrátit na nějakého stylistu nebo tyhle věci konfrontovat s kamarádkou, která tomu rozumí a bude k tobě upřímná... hledat si informace, sledovat ty trendy - já chápu, že je těžký se přinutit, když to v sobě nemáš a nebaví tě to, ale může ti to pomoct, protože ty se potřebuješ cítit dobře a dokud to bude takhle, tak se tak cítit nebudeš.
Já ti dost rozumím, byla jsem i na maturitním plese v kalhotách (jediná), a i když mám myslím vkus a umím se oblíknout, tak to NIKDY není úplně dobře, protože ve skutečnosti mi celý to blbnutí kolem hadrů je dost cizí a nejradši nosím džíny a černý triko. Nerada se maluju, protože se pak furt hlídám, jestli jsem se o něco neotřela těma barvičkama, jestli to nedělá fleky a navíc si připadám jak štětka na lovu. Ale neomezuje mne to a netrápí tak jako tebe, protože se pohybuju převážně mezi lidma, kteří to taky moc neřeší a když už musím někam mimo svý teritorium, tak ten vizuální dojen moc neprožívám, protože je mi to jedno.