Re: Opravdu je Padesát odstínů šedé taková ptákovina?

Nejhorší na tom je, že kdybych někde obcházela nakladatele, něco jim cpala a oni mi to házeli na hlavu, tak bych pochopila, že bude problém na mý straně.
Ale když moji práci chtějí, sami mi ji nabízejí, a ve chvíli, kdy se zmíním o nějakým promu, tak protáhnou ksichty a začnou mi vysvětlovat, že na medializaci nejsem typ, mám pocit, že ten problém až tak není v tom, co dělám.
Klasickej příklad - zmíním se o nějaký knize a reakce je "jo, to chci, to beru", ale jakmile začnu o tom, že by to chtělo nějaký rozhovory apod., je konec. Takže tu mám pořád tak pět, šest projektů, který by sice vydal kdekdo, ale rozhodně by nikdo nehnul ani prstem pro visibilitu mne jako autora. Tý knize ještě jsou ochotný věnovat péči a narvat (pro mne často absurdně) částky do reklamy NA KNIHU, ale ani korunu a ani jeden telefonát do nějakejch novin, kterej by zviditelnil mne.