Diskuze : Záliby : Čtenářský klub

Me taky, nekdy jsem se v necem i poznavala, coz me uprimne desilo

Tak jsem to dneska ráno dočetla, dost na to myslím, fakt to člověku nepřidá. Ale aspoň v té mizérii závěru jasně vyplývá, že touhu po svobodě nejde zadupat. Dost jsem v průběhu četby myslela na Bělorusy, Korejce, Číňany a mnoho dalsich, na ty jednotlivce v soukolí dějin. Mornštajnová to napsala fakt dobře.

Mám rozečtenou obvyklou detektivku

Dokud tě nenajdu,
zdravotní sestra hledá svou rodnou sestru, která zmizela z nemocnice.

Říkali mi Leni jsem měli podle mně jako povinnou četbu, asi tedy později než ve 2. třídě, možná tak ve 4. nebo v 5. Ta na mě udělala taky hluboký dojem. S druhým dílem nevím, buď jsem ho nečetla, nebo jsem to zapomněla. Schovávala jsem to pro dceru, ale neuspěla jsem. Což se děje s mnoha mými oblíbenými tituly, ale s tím se nedá nic dělat. Mayovky taky nečetla, i když se ráda dívala na filmy. Upřímně, to už bych nedala dneska ani já, ty sáhodlouhé popisy... Holt nebyla tehdy televize ani film, tak co zbývalo jiného než barvitě líčit, jak kdo vypadal.

Jasně, Poctivý Abe, mám to furt zastrčené vzadu v knihovně, vyšlo to někdy koncem 60. let jako sešitové vydání, moc se mi to líbilo a třeba mě to taky ovlivnilo víc, než bych si přiznala. Krásná knížka.