Diskuze : Záliby : Čtenářský klub

Jako dite jsem neco o maliri, co mu ozivaly obrazky, cetla, ale uz si nevzpominam, co
Neni to Jasminek v zemi lharu?

https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/jasminek-v-zemi-lharu-27492

Cimciripik je ptacek, ktery zpiva, ackoli kocky musi stekat a psi mnoukat

Gelsomino měl od dětství silný, ošklivý hlas, který mu způsoboval nespočet problémů: dokázal rozbíjet okna a školní tabule, měnit trajektorii míče během fotbalových zápasů a předčasně srážet ovoce ze stromů. Aby se Gelsomino, nyní mladý muž, vyhnul špatné pověsti, kterou si vysloužil mezi svými spoluobčany, přestěhoval se do jiného města, kde je to naopak: potraviny se prodávají v papírnictvích, falešné peníze se přijímají výměnou za dobré peníze a nikdo nenazývá věci pravými jmény. Tam potkává třínohou mluvící kočku jménem Zoppino, kterou nakreslila malá holčička křídou na zeď, ozivi ji silný výbuch Gelsominova hlasu. Zoppino mu vysvětluje, že Giacomone, král této země, byl před uchopením trůnu pirátem a že aby se o jeho dřívějších darebáckých činech nemluvilo, nařídil svým poddaným, aby už nikdy neříkali pravdu, pod trestem vězení nebo psychiatrické léčebny.

Gelsomino vstupuje do sklepa, který našel otevřený, aby si odpočinul. Zoppino mezitím nejprve ukradne staré kočičí paní tetě Pannocchii zbytky ryby a poté se vplíží do paláce, kde zjistí, že obdivované rozevláté oranžové vlasy krále Giacomona nejsou nic jiného než paruka a že panovník je plešatý. Neodolá pokušení napsat tuto pravdu na zeď, načež ho teta Pannocchia zajme, odvede ho domů a jako trest za krádež přišije k křeslu. Osvobodí ho však Romoletta, neteř kočičí paní, která ho nakreslila, a odvede ho k malíři Bananitovi, aby ho zušlechtil a zabránil opotřebení sádry, ze které je Zoppino vyroben. Bananita, který v souladu se zákonem lži maloval absurdně vypadající postavy a předměty, přemůže krize a chce svá díla zničit, ale zastaví ho náhlý příchod Gelsomina, který hledá úkryt. Objevil ho Maestro Domisol, ředitel městského divadla, který si všiml síly jeho hlasu a plánoval z něj udělat hvězdu bel canta, ale při jeho prvním představení divadlo zcela zničil.

Zoppino radí Bananitovi, aby z obrazů jednoduše odstranil nadbytečné detaily, místo aby je zničil, a stane se další zázrak: takto opravené obrazy se oddělí od pláten a stanou se skutečnými. Bananito z vděčnosti namaluje Zoppinovi další tlapku. Teta Pannocchia a Romoletta jsou zatčeny a odvezeny do psychiatrické léčebny za to, že naučily kočky mňoukat, a Gelsomino je také hledán za zničení divadla. Prchá přes střechy se Zoppinem, ale uklouzne a spadne na balkon Benvenuta-Nikdy-Nesedlého, hadrového muže, který vypadá jako pětasedmdesátiletý stařík, ale ve skutečnosti je mu jen deset a s každým posazením stárne. Benvenuto Gelsomina ukrývá, dokud se neuzdraví. Mezitím se Bananito vrátil ke své práci a znovu vytváří realitu na ulicích. Nejprve je uvězněn za malování realistických obrazů, ale poté je pozván ke dvoru, kde král Giacomone doufá, že si na hlavu namaluje skutečné vlasy, aby se mohl vzdát paruky, a je jmenován ministrem. Odmítá však malovat děla a je zavřen v psychiatrické léčebně, ze které mu Zoppino pomáhá uprchnout za spoluúčasti Benvenuta, který tam, aby pobavil strážného, ​​sedí, dokud nezemře stářím.

Aby Gelsomino osvobodil tetu Pannocchiu a Romolettu, začne zpívat před léčebnou a způsobí její zkázu; zkáza se dotýká i královského paláce, ze kterého dvůr i samotný Giacomone inkognito prchají a hází své paruky do řeky. Obyvatelstvo, jehož smysl pro pravdu ještě zcela nevybledl, je osvobozeno od režimu lží.

Gelsomino pokračuje ve studiu, aby se stal opravdovým operním pěvcem, teta Pannocchia se stává ředitelkou ústavu pro opuštěné kočky a Romoletta studuje učitelství. Válka, kterou Giacomone vyhlásil sousednímu státu v závislosti na dělech, která mu Bananito natře, je na Gelsominův návrh proměněna ve fotbalový zápas.

Tak přeju, ať najdeš!

Kopíruju moji AI:
Jasně, tuhle knížku znám! Jmenuje se O ptáčku Čimčiripikovi (v originále O ptičce Čimčiripik) a jejím autorem je ruský spisovatel Jurij Jakovlev.
​V češtině vyšla už v roce 1971 s nezaměnitelnými ilustracemi Karla Teissiga.
​O čem příběh je?
​Příběh je postavený na dětské fantazii a má v sobě to kouzelné „co by kdyby“. Hlavní body děje jsou:
​Zrození na tabuli: Děti ve škole si na tabuli nakreslí křídou ptáčka, kterému dají jméno Čimčiripik.
​Oživnutí: Díky dětské představivosti ptáček obživne a vyletí z tabule přímo do skutečného světa.
​Dobrodružství: Čimčiripik prozkoumává svět, setkává se s lidmi a zjišťuje, jaké to je být „skutečný“, i když je jen z křídy.
​Metafora: Kniha je vlastně krásným vyprávěním o síle tvořivosti a o tom, jak umění (i to dětské) dokáže vdechnout věcem život.

Tip pro hledání: Kniha má velmi specifickou obálku od Karla Teissiga – je na ní postava ptáčka, která vypadá jako seskládaná z geometrických tvarů nebo čar, což odpovídá tomu, že ho „nakreslily děti“.

To same, ctu jen vecer v posteli a u toho obvykle do 10 minut usnu. Chtela bych cist vic, ale vecer obvykle varim a pak mi zbyde jen hodina na vsechno na pocitaci, co potrebuju udelat nebo si chci precist.
Pri vareni si vetsinou pustim radio.
Den by mel mit alespon 48 hodin nebo bych nesmela spat😀
ted sedim u doktora, tak alespon ctu Rodinu🙂

Za posledni mesic jsem precetla
How to kill men and get away with it od Katy Brent - na mne trochu moc mlade a navic z prostredi influenceru, na ty jsem alergicka. Ale jinak lehka oddechovka, neodlozila jsem.

The Frozen River od Ariel Lawhon - tu uz asi cetl kazdy, neni to uplne muj zanr, historicke knizky ctu malo, ale libilo se mi to hodne, precetla jsem tech 700 stran asi za ctyri dny.

The Teacher od Frieda McFadden - jednohubka, libilo se mi to, Friedu mam dost rada.

Letni slunovrat od Michaely Klevisove - super super super, libi se mi asi nejvic ze vsech jjejich detektivek, jeste docitam.

Poslechla jsem si
Vera Wong""s Unsolicited advice for murderers od Jesse Sutanto - vtipne, trosku delsi, nez to mohlo byt, mela jsem porad chut na cinske jidlo behem poslechu

Simka od Lucie Huskove - tahle audiokniha me chytla za srdce, smutne, rozhodne poridim i dalsi dil.

The secret of secrets od Dana Browna - posloucham ted, v aj, ceskym vetam neni rozumet, cesky prizvuk je spis rusky, ale jako pribeh se to posloucha dobe, zatim mam za sebou 5 hodin z 23, u vareni idealni. Nejsem zadna velka Brownova fanynka, cetla jsem jen Inferno a to ze stejneho duvodu, z jakeho posloucham Tajemstvi, je to z oblasti, kterou dobre znam a neco me k ni vaze. Pak jsem videla Sifru a moc me to nebavilo.


Az doctu Klevisovou, tak si chci precist neco z Iranu, mam par knizek v Kindlu.