Re: Restaurace a malé děti

My jsme chodili od malička - tak nějak jsme to brali tak, že když se tam naučí být, tak časem jako když to najdeme a myslím, že se nám to vrací.
Chodili jsme tam, kde se snažili a nebyli jsme tam vnímaní coby opruz. Naopak naše děti motivovali lízátky..., která dostávaly při odchodu. Je pravda, že jsme omezovali a nesměly pobíhat po celé restauraci max. okolo stolu. Když to šlo, tak jsme si vyprosili salonek pro nekuřáky - ten měli v naší nejoblíbenější restauraci. Dnes, kdy máme skoro pětiletou a devítiletou je to samozřejmě jiné - konečně je na jídlo klid, dá se s nimi domluvit, co budou jíst apod.
Když byly menší, tak jsme zpočátku kupovali pro ně zdravá jídla, jenže často se toho skoro netknuly, postupně jsme dospěli k tomu, že jim raději tu a tam dopřejeme hranolky a nebo krokety když snědí aspoň část zeleninové oblohy, maso apod. Chtěli jsme, aby si to jídlo užívaly tak nějak aspoň jako my - taky si vybíráme v restauraci na co máme chuť - zase tak často v restauraci nejíme, aby to dětem nějak neprospělo