Re: morálka a vlastní odpovědnost - od politiků směre dolů

nechápu uvažování, že si někdo, kdo se snaží chovat morálně, připadá jako blbeček, protože ti okolo něj tak nečiní, a to z více důvodů.

Z lidského nebo chcete-li pocitového: domnívám se, že vnitřní spokojenost vyplývá mimo jiné z toho, že člověk nemá špatné svědomí: jsem-li čestná a zachovám-li se nečestně, tak bez ohledu na to, jak se chová moje okolí, bude mě svědomí hryzat. Nejsem-li čestná, bude mi to jedno, ale pak se mohu zařadit po bok těm, kterým jejich nečestnost vyčítám, a nebudu mít žádný morální nárok stěžovat si na jejich zkaženost.

Z čistě pragmatického - je riziko, že těm nemorálním se na to za čas přijde a půjdou si sednout (viz mnohé korupční aféry), zapletu-li se do toho, půjdu si sednout taky.