Re: Jsme doma

Byl pátek, operaci naplánovali na pondělí, kde mu odeberou nefunkční část střeva. to se mu zůžilo a nad tím se stolice hromadila a tím se střevo hodně rozšířilo (museli mu pak bohužel vzít i kus toho zdravého, rozšířeného)

V neděli ale doktorka operaci nedoporučila, protže měl plnou pusu aftů (vlastně to byl ten původní důvod, proč přestal jíst a já šla na pohotovost)
Tak se čekalo, až mu zmizí. mezi tím ale už začal zvracet, tak musel být 4 dny na kapačkách. na sál šel ve čtvrtek už docela vysílený a hladový. 31.ledna
Po operci ho odvezli na ARO. aby ho nemuseli budit, druhý den ho převezli na jipku, kde jsme byli dva týdny.
Drhý den po operaci mi šli ukázat vývod, který museli na pár měsíců udělat a jak Domče hodně brečel, praskly mu stehy a vylezla mu střeva. Pohled nic moc, čekala jsem tam s ním, až bude volný sál. V sobotu mu dali pít čaj, ale do večera se nafouknul. Celou noc se doktorka pokoušela s ním něco udělat, zase jsme běhali po vyšetřeních, ale ráno v sedm musel na sál počtvrté. kde se zjistilo, že má střeva ucpaný.
Přivezli ho už v hrozném stavu, byl vyčerpaný, barvu bílou, samá hadička. ze sondy ze žaludku mu 5 dní tekla jem zelená tekutina. nemohl jíst, pít, jen ležel. Dostal teploty, dvoje atb, výživu, plazmu....hrůza. Asi 12 dnů po operaci začal jíst a pít, pak už bylo vše v pohodě a čtrnáctý den jsme šli domů.

Původně měl mít vývod 2-3 měsíce, ale prý počkáme, jak bude přibírat a bude na operaci dost silný.

Bylo to něco hroznýho, ale Domča je ted v pohodě, směje se a krásně paká i kaká.
V nemocnici zhubnul skoro 2 kila, ale začíná nabírat.
Při roční prohlídce, týden po propuštění měl 9050g 75 cm.

Snad ted příští pobyt v nemocnici bude klidnější a kratší a hlavně bez komplikací