Re: Jdeme k dokimu aneb Jazykové paskvily

Já miluju zdrobněliny, zdrobnělinky a tvárnost jazyka.Ovšem některé jsou opravdu děsné, a článek se mi líbí. (Možná i proto že jsem dlouho nic podobného nečetla).

Troufám si tvrdit že jsem mykání nikdy nepoužila. Kromě věty "hrajeme si na písku", to ale není mykání,to je v mém případě jen popis skutečnosti, že sedím s dětmi v písku a pomáhám dělat bábovičky a stavět tunely. Mykání je naprosto mimo moje chápání. Nedávno jsem na kamarádčino oznámení "rostou nám zoubky" vyhrkla "co vám roste?" "zoubky" "Co to je?" ....... no trvalo chvíli než mi došlo,že malému v pusenejdřív jsem myslela že jde o nějaký nový druh zeleniny, oni jsou nadšení zarádkáři.

Ale přiznám se, že v práci máme s kolrgy taky žargon, a to takový, že když se zapomenu, někdy mi nerozumí a ni děti doma.