Re: Ahoj po hrozně dlouhé době!

TAky zdravím po dlouhé době.
Joli, tak jestli se můžu vyjádřit první a budu se jen opakovat v tom, co jsem ti již dříve psala na fb....
Dle mého názoru, ty jsi tak trochu otrokem vaší domácnosti a otrokem DAvida. Je sice pravda, že on chodí do práce, domů nosí peníze a ty jsi doma na mateřské, takže se od tebe očekává, že se o domácnost a dítě postaráš především ty, ale takhle mu podstrojovat? Stále se přeci od chlapa očekává, že ti s něčím pomůže, že si ve svém věku dokáže sám nachystat věci do práce, snídani, že se postará o dítě, protože i ty si potřebuješ odpočinout (né jenom on!). A taky,že i on bude fungovat jako rodič. Z toho co píšeš mi přijde, že si David zvykl na tento váš komfort a věřím tomu, že další dítě se mu prostě už nechce mít. Čím větší pohoda doma a s přibývajícím věkem i určitá pohodlnost, tak se člověk těžko přemluví na další dítě. Bud ho chce nebo né! ...ty s tím nic nezmůžeš.
A jak on sám říká, že je unavený apod. To at ty se budeš stavět sebevíc na hlavu, tak s tím nic neuděláš. Možná je to moc tvrdé, co tu píšu, ale vidím to tak. Naopak další dítě do této situace by asi nebylo dobré. Byla by jsi na to sama a naopak očekávala od Davida větší pomoc, které by se ti pravděpodobně nedostávalo. Ty by jsi byla nešťastná, začnou hádky, výčitky kdo druhé dítě chtěl a kdo né a mohlo by to znamenat pro vás konec nebo soužití z povinnosti. Bohužel takové páry tu znám, druhé dítě pro ně zkrátka neznamenalo zlepšení vztahu, pokud si ho přivedli do situace, kdy jeden z nich dítě nechtěl.
David by měl doma více fungovat jako chlap a hlavně jako táta. Měl by být více vtáhnut do domácího děje, péče o dítě atd. Né že přijde domů a tam je to jak ve filmu Windsdorfské paničky, vše tip ťop na svém místě, dítě si hraje ukázkově tam kde má předem stanoveno a vše se mu dostává přímo pod nos.
Mám ti napsat jak je to u nás? Pro srovnání?
David vstává v 6h, probouzí starší dva kluky, po chvíli jdu za nima já, nachystám snídani já nebo DAvid, svačinu pro školáka, pak oni tři odchází, David veze Matyáše do školky, Davida do školy, já zůstávám s Tádou doma. Jede do práce 70km na 8h, končí mezi 17-18h, domů přijíždí mezi šestou sedmou. O večeři se většinou starám já, ale je běžné, že i on přijede domů a chystá on. Já odpoledne vyzvedávám děti, dávám na kroužky, děláme úkoly, jedem do obchodu či různé vyřizování. Pokud nestíhám, nakoupí jídlo manžel v Brně. Večer koupeme děti na střídačku, starší jdou spát sami, Tádu uspávám já nebo David (podle jeho práce). Většinou v týdnu po příjezdu domů musí dál pracovat na PC, pokud né, pomáhá mi s dětma. Já uklízím, dělám nádobí. Pokud je David včas doma, stíhá ještě probrat s Davčou školu. O víkendu uklízíme společně, vaříme na střídačku (no zrovna tento víkend vaří pouze David ) Co tedy manžel nedělá vůbec, tak nádobí, jak má ekzém, tak jar mu to hodně zhoršuje, ale o víkendu stejně využíváme myčku, v týdnu moje ruce. S dětma pomáhá maximálně, pokud to jen jde. Ono taky s třema dětma to jinak nejde, aby to vše nechal na mě a čekal, kdy dostane teplou večeři na stůl. Prostě více dětí, větší zápřah a to určitě potvrdí více holek tady. A tvůj David to zajisté ví taky, tak proč by chtěl druhé dítě? Když ted se má tak dobře a ty mu vše potřebné nachystáš?
Upřímně si myslím, že na druhé dítě už ho nepřemluvíš, to musí být v něm. Jak říká moje sousedka, co má jedno dítě a chtěla druhé, tak vždy když se jí někdo zeptá, co druhé dítko, tak odpoví klidně: Ano, ale už s jiným chlapem.
Holt drsná realita, ale je to tak. Ona ví,že jeho už nepřemluví, ono ani nemá cenu nějaké přemlouvání, musí přeci dítě chtít sám a těšit se na něj a né ho brát jako nutné zlo či nějakou povinnost nebo udělat partnerce radost.
U vás je to otázka času, kdy bud ty se na oko srovnáš s tím,že druhé zkrátka nebude a duševně tě to bude tížit zbytek života a budeš nadále taková hodná ženuška po boku svého muže, který ti asi nějak moc extra nepomůže, nebo jednoho dne poznáš jiného muže, znova se zaláskuješ a druhé přijde s jiným mužem, který dítě bude chtít. Neříkám, že tohle se stane, ale možné to je. Davida asi už nezměníš a je to na tobě, co se dál bude dít.
A ještě jestli můžu k tomu spaní: promin, ale takové stěhování z ložnice a do obýváku a opět do ložnice jen pro to, aby se on vyspal, tak mě přijde uhozené. Pochopím ještě, když se chlap dočasně přesune na spaní do jiné místnosti, protože malé dítě po nocích pláče, má koliky atd., ale Leuš je už velká, určitě na nic takového netrpí, po nocích neřve tak,že by padal celý barák a pokud za noc k ní párkrát vstaneš, tak je to normální a on by si neměl stěžovat, že se nevyspí. Naopak když se naši kluci v noci vzbudí, že jeden chce čůrat a bojí se jít na wc sám, nebo že druhý má špatný sen, nebo že třetí napít atd atd., tak vstáváme s manželem na střídačku a pomáháme si!!! Žádné, že je to jen moje práce a on potřebuje spánek a já né! Prostě funguje nějaká určitá rovnoprávnost. A je jedno, jestli jsou děti tři nebo jen jedno. Vždyt ty nejsi robot a taky potřebuješ spánek, odpočinek, odpoutat se na chvíli od dítěte, od domácnosti...

No nic, taky už píšu slohovku. Asi jsem některé věci napsala tvrdě, ale takhle to ze mě leze. Doopravdy si myslím,že jsi otrokem DAvida a to je smutné. Jsi strašně fajn holka, strašně hodná a DAvid toho zneužívá.
ALe at nejsem takový kritik jen já, jsem zvědavá na názory ostatních holek.
Joli, drž se!