19.12.2013 0:13:51 Uarda
Re: Vánoční teror
Asi bych dovedla s autorkou hojně souhlasit. Dlouhá léta jsem dělala, co se ode mne očekávalo, tj. bylo dostatek "musů". Vlastně strašně moc, takže jsem si ani neužila ty radosti, které v nich byly obsaženy. Pak nastalo pár příšerných let, v nichž jsem se rozešla skoro se všemi příbuznými (jen maminka umřela), a to vlastně tím, že jsem přestala plnit jejich přání, neb jsem si uvědomila, že já plním jejich přání, ale oni moje nikoliv. No a tím se Vánoce eliminovaly na pár radostí a většina musů odpadla. Dárky: kupuji jen úzké, nikoliv široké rodině. Cukroví: nepeču, nechám si napéct. Úklid: neuklízím, zaplatím si uklízecí službu. Návštěvy: nejsou. Dřív jsem zvala řadu návštěv na oběd, já sama jsem nebyla zvána na oběd nikam. Zmizeli téměř všichni vysavači energie. Je ticho a klid, volné večery trávím u knížky. To, co z vánočních příprav zůstalo, mě baví.
Odpovědět