Re: Budou někdy mimoni normální?
Řekla bych, že jsi příliš náročná na sebe, ale tím pádem i na své dítě. Nech to trochu víc plynout, dopřej mu trochu volnosti, on dojde tam, kam má dojít.
Abych tě trochu povzbudila, mám taky jednoho takového mimoně (AS), teď je mu 14. Když mu bylo 5 nebo 6, vůbec jsem si neuměla představit, že by mohl jednou samostatně fungovat. Byl velmi chytrý - na věci, co ho bavily. Sociálně, každodenní činnosti, naučit se vejít do místnosti, vzít za kliku, cokoliv samostatně udělat, nás stálo spoustu cvičení a práce.
Postupně, postupně to ale začalo jít. Už několik let je úplně samostatný, sám dojíždí do školy, naučil se zvládat pro něho nové situace. Opravdu, když si představím, jak fungoval ještě v sedmi letech, je to neuvěřitelné.
Drž se, zvolni, a nech to taky trochu na něm, on to zvládne, je to především jeho život. Nakonec zvládne všechno, co bude mít zvládnout. Někdy míň je víc. Když posílíš sebe, pomůžeš i jemu, věnuj víc času sobě.
Odpovědět