Re: Pomoc Ukrajině - sbírka

Praha, 27. ledna 2014 - Člověk v tísni uvolňuje 500 000 Kč z Klubu přátel na pomoc Ukrajině. Podpora bude směřovat obětem násilí, cílených perzekucí a pronásledování v době protestů, v případě potřeby také jejich rodinám. Zejména je určena na lékařskou pomoc, právní pomoc a dlouhodobě na rozvoj ukrajinské občanské společnosti a nevládních organizací.

„Situaci od počátku s napětím sledujeme a snažili jsme se, spolu s mnoha dalšími z Evropy, pokojné demonstrace a účastníky v první fázi podpořit alespoň symbolicky. Do Kyjeva tak například mířili české kapely zahrát na náměstí Maidan. Nyní, s eskalací násilí a zhoršováním se situace, i v souvislosti s narychlo přijatými zákony a sílícím zadržování a zatýkání reagujeme na okamžitou potřebu pomoci. Jde o konkrétní případy lidí. Krom přímé pomoci obětem násilí a jejich rodinám bude pravděpodobně narůstat potřeba právní pomoci zadrženým.“ říká ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Stále častěji se objevují případy násilí na demonstrantech, aktivistech či novinářích, ať už ze strany zásahových jednotek nebo neidentifikovaných útočníků. V posledním týdnu tak byli například z nemocnice uneseni neznámými pachateli Igor Lucenko a Jurij Verbickij. Lucenko později vypověděl, že únosci oba muže odvezli do lesa, brutálně je bili a zároveň se vyptávali na organizaci demonstrací a jejich roli v nich. Verbickij byl den po únosu nalezen mrtev. Podle Human Rights Watch existují důvody si myslet, že únosci jednali „v součinnosti s policií nebo tajnými službami“. Dva demonstranti byli v posledním týdnu zastřeleni, podle některých svědectví sniperem.

Demonstrace začaly v listopadu jako výraz nespokojenosti občanů nad rozhodnutím prezidenta Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s EU, které vnímali jako ohrožení proevropského směřování země. Po pokusech úřadů o násilné rozehnání postupně protesty zesílily, až se začátkem prosince na největší z demonstrací sešlo asi půl milionu lidí.

V minulý týden navíc vešel v platnost balík represivních zákonů, které podobně jako v Rusku nálepkují neziskové organizace jako „zahraniční agenty“, omezují svobodu médií a internetu a zavádějí celou řadu nových zákazů (např. zákaz automobilistům vytvářet kolony větší než pět aut nebo zákaz postavit na ulici stan).