Re: Pomoc Ukrajině - sbírka

A další zase trochu jiný názor:
A tady kousek rozhoru s Veronikou Sušovou-Salminen-politickou analytičkou :

Podívejme se na Ukrajinu: Co soudíte o tamějších pouličních bitkách a jejich interpretaci v západních médiích? Je více viny na opozici, že si nebyla schopna udržet na uzdě radikály zejména z radikální a nacionalistické strany Svoboda, nebo na vládě, která neukontrolovala policii či přímo záměrně a plánovitě zasáhla proti opozici? Připomeňme nicméně, že videa z útoků na policisty ze strany demonstrantů obíhala internetem týdny předtím, než policie začala zasahovat a demonstrace se změnily v bitky...

Eskalace násilí je vždycky velký problém a je dost těžké na dálku zjistit, kdo selhal a kdo ho vyprovokoval. Velmi varující zpráva je, že se ukrajinské „eurorevoluce“ začínají ujímat opravdu extremistické a nacionalistické skupiny, jako je Svoboda. Mám dojem, že v určitý moment nejsou taková hnutí lehce ovladatelná, právě kvůli jejich radikalismu, a už včera se ukázalo, že lídr Kličko nemá na tyto stoupence takový vliv. Když vyzýval včera k uklidnění, lidé ho měli vypískat.

Západní média mají obecně tendenci se dívat na ukrajinské nepokoje svojí optikou, která upřednostňuje proevropské řešení. Jenže ten problém je širší a hlubší. Vyplouvají tu na povrch staré rány a kulturně-politické orientace a vedle toho hrají roli bezesporu i sociální nerovnosti, špatně fungující stát, silná korupce a ekonomika v nedobrém stavu. Ukrajina byla po staletí zemí, kde se scházel vliv Ruska a vliv Západu, především Polska a katolicismu, později Rakouska-Uherska. Ano nebo ne není pro tu zemi řešení.

Politolog Petr Robejšek tvrdí, že Evropská unie nemůže absorbovat Ukrajinu coby svého člena, protože zatím nestrávila ani Rumunsko a Bulharsko. Sama ukrajinská vláda tvrdí, že asociační dohoda s EU by vážně ohrozila ukrajinskou ekonomiku a koncem minulého roku podmiňovala úvahy o podpisu dohody tím, že od EU obdrží kompenzaci 160 miliard euro, později 20 miliard euro, přičemž ani jeden požadavek nebyl přijat. Jakou politiku radíte Ukrajině a jaký výsledek celé krize nakonec předvídáte?

Myslím si, že hra na to, že Ukrajina má šanci na členství v EU, je nerealistická. EU na rozšiřování v daný moment nemá sílu. Je to spíš otázka sféry vlivu, a to ekonomické a politicko-kulturní a otázka oslabení Ruska v této oblasti. Hodně často se zapomíná, že jádrem EU jsou země s koloniálně-imperiální minulostí, která do značné míry pořád jejich geopolitické myšlení ovlivňuje. A to včetně představy, že Evropa je kulturní a hodnotové centrum světa a že „být jako my“ je nejlepší z možných světů. Ukrajina ale nemůže najít pro sebe vhodné řešení, dokud si nevyřeší svojí vlastní národní identitu. Je velký problém v takové situaci něco doporučovat. Země, která nemá vyřešenou svoji národní identitu, nemůže mít ani stabilní zahraniční politiku.

Předvídat je tu těžké. Je tu několik scénářů. Janukovyč zatím zvolil taktiku inkorporace opozice do vlády, která mu nevyšla. Do toho se zdá, že opozice není jednotná ve svých cílech a hlavně prostředcích. Takže další řešení je vypsání předčasných voleb, které může koupit čas a opozici uklidnit. Nebo riskovat to, že se násilí rozšíří a povede k dělení Ukrajiny nebo k jejímu rozpadu. To by samozřejmě mohlo znamenat i balkanizaci, na které nemá zájem nikdo. Ani EU, ani Rusko a už vůbec ne Kyjev. Myslím, že v daný moment je vývoj dost otevřený.