Re: Druhá míza

Žluťásku...myslím si, že vynutit nelze nic...a že se při milování ztrácí spontánnosti a nebaví to nikoho, možné pouze toho, kdo opravdu touží jen po svém uspokojení...ale takových je málo.
Spíš by si ten, co se nechá doprošovat, měl uvědomit, že pokud je partner náruživější a sex potřebuje (a většinou je to naprosto běžná lidská potřeba), je nutné partnerovi k nějakému uspokojení pomoct. Dá se různě, žejo? Ale hlavně tak, aby se ten druhý neocitl v roli loudil a zatracovaného a nebylo mu diktováno kdy mu bude dovoleno, kolikrát a za jakých okolností...

Já těch rodinných historek mám spousty, od lidí i od blízkých kamarádek...vzpomínám si na jednu, která fakt skoro rok prostě "nemohla" s manželem mít klasický sex (její psychický blok)...ale protože ho měla fakt ráda, našli alternativu, která byla schůdná pro obě strany. Manželství vydrželo a dneska jsou oba strašně šťastní, že to tak je a obrátilo se to o 180 stupňů. Ne že by tenkrát kamarádka byla uchvácená i náhradní variantou, ale prostě chtěla manžela potěšit...a stálo jí to za to.

Druhou kamarádku odmítal její manžel...vlastně stále odmítá a ona to letité "doprošování" před nedávnem vzdala...řešila to nakonec milencem, ale manželství už je před krachem...

Je velmi málo párů, které vydrží jednostranný vynucený celibát nebo výrazné omezení aktivity. Buď si najdou jinou aktivitu, aneb spíš si najdou jiný protějšek.
V tomhle případě snad ani není možné je úplně odsoudit.