Re: Jak moc se bojíte o děti, když jsou někde bez vás?

Tut to není tak jednoduché.Tvé dítě bych ráda trénovala,Konečně rodič z rozumem.Někteří rodiče si spíš myslí,že jsme snad zodpovědní i za to,že si kluk nepřevleče zapocené ponožky po tréninku a pokud jim dáme jak trest za nějakou klukovinu,dřepy,kliky či podobně,rozčilují se.Kluci jsou ted ve věku držkátém ,jak já říkám,vymýšlejí různé blbiny,ale zatím jsme spolu vždy vyšli v pohodě.

Od začátku tréninku až do konce jsem za něj zodpovědná,i v době,kdy jim dám přestávku.Vše musí být písemně podložené,třeba i to,že některé kluky vyzvedáváme po cestě na zápas na zastávce v jejich bydlišti na druhém konci města a tam je i vysazujeme.Dokonce je i v 11 převádíme přes cestu na místo určení(třeba ta zastávka).Když se jeden kluk přestěhoval přímo k té zastávce a chtěl tam vystoupit(měl být předávám na hřišti,předtím bydlel tam)a neměl to od rodičů podepsané,nemohla jsem ho tam nechat jen tak vystoupit. Nevlékla jsem ho na hřiště,vystoupila jsem s ním a dovedla před dveře a předala mamince,kdyby nebyla doma,musel by s námi na hřiště.Ale to už byla moje dobrá vůle.Do příště si vyřídil povolení.
Když nedávno jeden kluk zapomněl doma pití(mohl si natočit vodu z kohoutku,tu by měl zadarmo),musel si ho jít koupit do hospůdky na hřišti i když je tam dražší a 200m od je obchod.Tam jej pustit nemohu,protože mám za něj během tréninku odpovědnost.

Prostě stejně jako učitelé,nejsou zodpověděni za děti jen v hodinách,ale i o přestávkách ,tak i my.