Re: Jak moc se bojíte o děti, když jsou někde bez vás?

Tut,právě něco podobného prožívám.Tu svou partu 12 roštáků mám ted tady v naší vesnici na chatě sportovců,kteří zde ještě udělali pro mísní děti opožděný den dětí.Trasa přes les,nádherně udělané.Na oběd gulášek,večer opékačka.Místní se rozcházeli až kolem 8 a já byla celou dobu na trní,aby nešlo nějaké moje spát z místním kamarádem k němu domů
Rodiče mi je ráno dovezli na náves,já je jetinou(je 4x4) vyvezla na chatu,přespíme tu,ráno sjedeme na hřiště,tam zatrénují z místními sportovci a dětmi(ty se k nám stejně jako loni připojí,protože se hurá něco děje,už se nám dnes hlásili)).Vše poskytli sportovci zdarma,my si zato přibíráme místní děti v létě.Ale ty to mají jako příměstký,jen na dopoledne.Kolem 16 hod si je rodiče vyzvednou.

Na této samé chatě se koná už pá let naše letní soustředění,je to oplocené.Já budu mít navíc 4 místní,ale mám výhodu proti osotatním trénérům,já je znám.

Ted tu piluji program na léto se šéfem spotrovců a hasičů,s myslivci budu mluvit zítra,vždy pro dětí něco nachystají,nějaké ukázky a podobně.Potom to musíme dořešit na klubu

JJ je to záhul,musí být vše dobře naplánované,být pořád ve sřehu,aby je nenapadla nějaká blbina,na konci jsem většinou vyždímaná,jak houba,ale když je nakonec předávám rodičům nadšené a ukazující diplomy a ruzné malé ceny ,co si vysoutěžili v soutěžích,co jsme pro ně nachystali a nadšeně vypráví jak bylo,mám zase chut to dělat dál.

No ještě mne čeká tak půlhodina práce,tak to jdu dopilovat,at jdu rozumně spát.