Re: Tříleťačka a dudlík

Limai, tak jak jsem teď psala, pokud se ho vzdal tak snadno, tak určitě závislý nebyl...a i kdyby, tak komu nebo čemu to uškodilo? Od toho dne si na něj už nikdy nevzpomněl, žádný další zlozvyk si místo toho nenašel, zuby křivé nemá...a samostatný začíná být poslední dobou až dost...prostě k tomu došel, když byl na to připravený, stejně jako když dlouho spal s námi v posteli a pak ve své, ale s námi v ložnici a kolem 3 let pak přišel sám od sebe, že bude spát sám v pokojíku....já prostě tyhle věci řeším podle toho, co potřebuje dítě a ne podle toho, že se něco považuje v určitém věku za nevhodné, či ostudu....tohle jsem třeba nikdy synovi neříkala, že je něco ostuda - prostě on to tak cítí a potřebuje a je to v pořádku (tedy pokud tím někomu neubližuje), stejně tak jako je v pořádku, když někdo jiný to má ve stejném věku jinak...kdo určuje, že je něco v určitém věku v pořádku a něco už ne? Každý jsme přece jiný, ale bohužel jak to vidím všude okolo sebe, tak většina lidí není zrovna moc tolerantní k nejrůznějším odlišnostem - kdo to má jinak, je přinejmenším "divný", případně rovnou odsouzeníhodný...fakt nechápu