Re: Základní škola Frýdek-Místek

nejdříve psycholog ve školce (já jsem to tak nějak tušila), když mi popisoval co umí, tak mi připadalo, že našel dinosaura (doma jsem to pak obrečela, tak mi to přišlo líto), tak jsem s ní šla do PPP, mám naprosto šílenou zkušenost, nikomu PPP u nás ve městě nedoporučuju, pokud to není opravdu nutné, chvilkama mi připadalo, že ta ženská vůbec nemluví o mém dítěti a ze mě dělala matku, která si přišla potvrdit genialitu svého dítěte (a to, že jsem přišla právě z opačného důvodu, jí jaksi nedošlo), tak jsem si vyžádala další testy, to už bylo s jinou paní a tam právě zkoušeli psaní, čtení, logické myšlení, tam nám právě znovu doporučili tu třídu. Nakonec jsme se tak rozhodli, protože Míša je takový vděčný terč pro šikanu, měla brýle, uměla číst a psát a odmalička všechny problémy řešila zvracením, tak jsem měla strach, že pokud by se jí třeba ve škole posmívali, zažili bychom si s ní peklo. Takhle do třídy zapadla, většina těch dětí je tam taková, ale i tak to pro ní bylo napětí a stres, které odnesla silnými migrénami, rok a půl brala denně prášky na uvolnění napětí (teď už jsme je naštěstí vyrušili, jak se srovnala a zajela). Ale celkově nerada na to rozhodování vzpomínám, protože najednou to řešila i rodina a známí, všichni jako by měli pocit, že když nám diagnostikovali mimořádně nadané dítě, tak to jejich to nějak degraduje, hodně lidí mě v té době zklamalo, což jsem sice přešla, ale líto mi to bylo. A nejvíce mě fascinuje, jak někteří lidé, kteří se to dozví, tak tvrdí jak je to super, ale čím si malá prošla, to nikdo nevidí. Pro mě je rozhodující to, že je spokojená, učení nehrotím ani u jedné z dcer (pravda je, že ani nemusím, zatím jim to jde samo) a do budoucna uvidíme