Re: marksová-tominová

O kapitálově velkých firmách bych se nepřel, kdyby zadání zakázky neprobíhalo tak, že taková firma přijde za zadávajícím a nadiktuje mu, jak má vypadat zakázka, kterou se pak uvolí udělat, kdyby cenu dotyčná firma nestanovovala s ohledem na to, aby měla maximální zisk a maximální zisk měly pokud možno i ty další stupně.

Dál nechápu, co uz ekonomickýho hlediska stálo v cestě tomu, aby se megazakázka obnova metra rozdělila do více menších zakázek, když v Německu je běžný, že i u dálnic se zadávaj menší mosty nebo tunely samostatně a vyjde jim to tam levněji než u nás, takže nemusí to bejt přímo Novák bagry, ale taky to nemusí bejt ušitý tak, aby vyhověla jediná firma, která to stejně nakonec sama celý nedělá.

Fungovat to tak nemusí a dneska už taky nefunguje, ale hlavně díky krizi. Dřív se občas stávaly humorný situace, kdy třeba čtyři firmy obesílaly soutěž, vítěz byl předem dohodnutej, ale u jedný firmy v kanclu došlo k tichý poště a napsali tam nižší cenu, než napsat měli a omylem to pak vyhráli, ale nebyli schopný tu stavbu zajistit, protože samozřejmě měli lidi i techniku někde úplně jinde, takže se v soutěži musela najít nějaká formální chyba a soutěž se opakovala. Krize způsobila, že se firmy začaly chovat sobečtěji a dohodnutej systém podrážet, ať už tím, že se hlásily samostatně s co nejnižší cenou, nebo to kombinovaly s námitkama proti průběhu soutěže. Teda velký firmy, jako konkrétně Skanska, nebo ty trochu menší jako Hochtief se začaly chovat slušněji taky v souvislosti s tím, že se začaly bát vyšetřování soutěží, když se za Nečase začalo nahlas mluvit o odpolitizování státních zastupitelů.