Re: Jméno pro dceru po mé zesnulé mamince

nevím jestli je to úplně to co chceš slyšet.....
kdysi jsme se dohadovali o jménu pro druhého syna...já chtěla nějaké, manžel onaké....žádné společné se nám nelíbilo.....

Takže jsem řekla, že pokud se syn narodí opravdu na jeho narozeniny(termín byl na ten den určen), bude se jmenovat jak řekne on, nebudu mu do toho vůbec kecat.
Papír do porodnice nebyl vyplněn, celkem bez problémů, doplnilo se to po porodu.
Pokud by se narodil jindy, měla jsem volnou ruku já. Takže spravedlivě nastaveno.

Jo a syn se jmenuje jak se líbilo manželovi....mají ve stejný den narozky. Manželovi se to jméno líbí, má i toho jména bratrance....a já si zvykla.....

A syn už toto ví, dokonce i to jak jsem mu chtěla dát jméno já a kdyby byl holka byl by Julie, o by mu vybral brácha. Ani jedno z těch 2 dalších se mu nelíbí....takže nakonec snad dobrý. Manžel se mu asi strefil do vkusu.

A důvod proč jsem ho nechtěla, aby tchánova manželka neříkala synovi, že oni mají taky XXX - a myslela tím psa....hnusnou obludu(bohužel už několikátou za ty roky, stejné lidské jméno)...no při každé návštěvě pěním....pokaždý na to padne řeč.

Třeba ty jména po rodičích....jsem úplně proti, jsem třetí v řadě toho jména....DĚS....pokud někdo zavolala byly jsme tam 3 což u tebe nehrozí.

Asi bych počkala do porodu a vidělo by se až se narodí, co by se tak hodilo....