Prvňák a spokojenost ve škole

Muj prvnacek se do skoly moc tesil a prvni mesice byl celkem nadseny. Trosku jsme zvazovali odklad, protoze je cervnovy, je sikovny, ale jeste detina a socialni zralost jeste trochu pokulhava. Na druhou stranu - patri k detem, ktere se naucily uplne samy cist, je bystry a PPP nam skolu doporucili. Chodi do vyhlasene skoly. Maji velmi mladou ucitelku, uci prvnim rokem. Trochu jsem si slibovala, ze se bude hodne angazovat, ale zatim mi pripada, ze je vyuka velmi tradicni a klasicka. Deti je hodne, trida je malicka, deti maji malo prostoru, nemaji koberec na sezeni v krouzku, sedi jen v lavici. Posledni dobou je muj syn otraveny, rika, ze skola je na nic, nebavi ho, ze musi jen porad sedet a poslouchat, chce si hrat. Vcetra mi rekl, ze chce umrit a tato veta mi nejde z hlavy. Je pravda, ze se na neho doma casto zlobime, protoze neposloucha, a to od neho neocekavame prehnane veci - jen aby se oblekl, uklidil veci a atd..Pote, co dostane vynadano, mu vzdycky vysvelim, proc se zlobim, a ze ho mam jinak strasne rada a ze jsem maminka, ktera ho musi vychovavat, vecer si knemu lehnu do postele - ma moji blizkost, nemam spatne svedomi. Je mi ale lito, ze hos kola prestala bavittakto brzo. Sama jsem ucitelka a jsem presvedcena o tom ze se da vyuka naplanovat tak, aby deti bavila...