Re: Léčba autismu v Egyptě
Tante, já si myslím, že existují určité obecné zásady platné/prospěšné pro každého. Např. jezte čerstvé nebo přirozeně skladova(tel)né potraviny, (s tím souvisí i) jezte potaviny lokální (nebo alespoň z vašeho podnebného pásma), jezte pestře, pořádně žvýkejte, nejezte pozdě večer.
Z toho mi plyne, že drtivá většina potravin, které jíme, nám neprospívají. Když už to neobsahuje umělé konzervanty, antioxidanty a jiná éčka, tak je to většinou rafinované (olej, cukr, sůl,...). Mléčné výrobky by mohly být zdravé jedině čerstvé, ale kdo dnes má na dvorku krávu? A pak často jíme ve spěchu nebo rozladění.
Je velká škála zdravého stravování, ve srovnání s hromadou ostatních jí zdravě už ten, kdo denně vaří ze základních surovin teplé jídlo, byť z rafinovaných. Ale někdy je těžké soudit, někdo si v příjemné amosféře vychutná smažený řízek a někdo v rozčilení zhltá ultramakrobiotický pokrm; kdo z nich prospěl svému tělu míň? Výživových směrů je hodně, já sama nemám jasno třeba v tom, zda zeleninu čerstvou (raw - je zásadotvorná, obsahuje všechny vitamíny a enzymy...) nebo tepelně upravenou (makrobiotika - její zásadotvornost po tepelné úpravě rychle klesá, obsahuje méně vitamínů, ale zase je lépe stravitelná). A tak to kombinuju a třeba pro onkologického pacienta si myslím, že je vhodnější ta čerstvá, i když zase záleží na druhu zeleniny, třeba u rajčat jde hodně o lykopen a ten se při tepelné úpravě neztrácí, ale naopak snad snáz uvolňuje.
Ale to už jsem dost odbočila od tématu
Odpovědět