postup Kurdů proti ISIS - reportáž ze Sýrie

Jedna známá je aktuálně v Sýrii, cestuje přímo až do blízkosti fronty. Tady její reportáž, jen den stará:

"Po dvou dnech hledání někoho s autem, kdo bude ochotný nás tam odvézt konečně vyrážíme k Holu, strategickému městečku jiho-východně pod Hasakou, které bylo od IS osvobozeno teprve před několika týdny. Cestu do Hasaky v současnosti komplikuje fakt, že část silnice vedoucí z Qamishla je stále pod kontrolou syrské vlády. Jet tudy znamená muset minimálně zaplatit velký úplatek, občas ale i někoho zatknou. Kurdové proto vybudovali novou, provizorní cestu, po které jde tento vládou držený úsek objet a na hlavní silnici do Hasaky se napojit o něco níže. Na velitelství Asayh v Qamishly jsme dostali „VIP“ kartičku, která umožňuje předjíždět kolony na checkpointech. Náš řidič, bratranec strýce našeho kamaráda (tady je každý strýc nebo bratranec), na každém checkpointu vypráví, kdy tu byl jaký bombový útok, tak cesta docela rychle utíká. Jednou také stavíme u cesty na kafi, „kavárnička“ je značně skromnější, než ta která známe z Basur (irácký Kurdistán), jde vlastně jen o malinkou betonovou boudičku. Kafe nicméně vždycky potěší, jak je tady obvyklé, prodavač v žádném případě nechce žádné peníze a dává nám navrch ještě vodu. Na příjezdu do Hasaky nás vítá obří barevný nápis YPG, který nahradil původní sochy Bašára a Hafíze Assada. Projíždíme městem a zastavujeme na velitelství SDF, což je nedávno zformovaná koalice Kurdů, Arabů a Asyřanů. Vlajky SDF zdobí celý areál. Na první pohled si všímám toho, jak přátelsky se tu k sobě Kurdové a Arabové chovají a poprvé si říkám, že toto uskupení má možná opravdu budoucnost. Krátce se s námi přijde přivítat i velitel místní SDF pobočky, poté ujímá se nás příslušník YPG a jedeme směr Hol. Pro představu o Rojavě by možná chtělo krátce popsat, jak jednoduše tady ve probíhá. Naše cesta probíhá velmi amatérsky, nemáme průvodce, ani příliš kontaktů. Nicméně, v téhle zemi nic není příliš velký problém. Před cestou do Holu jsme věděli pouze, že potřebujeme zmíněnou VIP kartičku. Na ulici před jakousi služebnou jsme odchytli příslušníka Asaysh a rukama nohama se mu snažili vysvětlit co potřebujeme. Anglicky tady téměř nikdo neumí. Příliš nám nerozuměli, po chvíli jsme nicméně seděli v Toyotě a jeli na místní Asaysh velitelství. Tam po po nějaké čtvrthodině vysvětlování pochopili co potřebujeme, dostali jsme papír s razítky a bylo. Samozřejmostí je tady čas při čekání v kanceláři a voda na cestu. Všichni příslušníci bezpečnostních složek se chovají, patrně v žádné jiné zemi se s ničím podobným nesetkáte. Ani v Hasace na velitelství nebyl žádný zádrhel, stačilo ukázat papír od Asaysh, pochválit myšlenku SDF, říct slova „Hol“, „frontline“, „report“ a můžeme jet. Bereme sebou i známého, který s námi přijel z Qamishle, kvůli překladu, nikdo jiný tady neumí Anglicky. Jako jediný z nás má trochu strach, je to pro něj prý první cesta blízko k frontě, říká, že jižně od Hasaky nikdy nebyl, ani před válkou.

Na cestě do Holu je první zastávkou bývalá základna syrské armády. Krátce ji ovládal IS, během bojů mezi IS a SAA byla základna z většiny zničena. Nyní je v rukou Kurdů. Míjíme domy bývalých velitelů IS, které byly zničené nálety, míjíme arabské vesnice, do kterých se po vyhnání ISilu opět vrací obyvatelé. Bojovník YPG, který s námi jede vysvětluje, že někteří z těchto vesničanů dříve vyjadřovali podporu IS. Část ze strachu o přežití, část proto, že skutečně nenávidí Kurdy. Říká nicméně, že Kurdové vědí, že mezi arabskými vesničany tito lidé jsou, nyní po nich ale nepátrají a usilují o mírové soužití. Nechtějí se nikomu mstít, protože války už bylo dost.

Území jižně od Hasaky je převážně arabské a na většině checkpointů potkáváme arabské příslušníky SDF – buď al-Shannabi, nebo některá z odnoží FSA. Všichni se s naším YPG průvodcem srdečně zdraví a opět získávám dojem, že koalice SDF má budoucnost. Obdobnou vřelost projevují tyto arabské skupiny i směrem k nám, všichni vojáci si s námi přu zastávkách jdou potřást rukou, někteří se s námi chtějí fotit.

Zhruba na půlce cesty zastavujeme u na první pohled podivného srocení lidí. Náš YPG průvodce vysvětluje, že toto jsou arabští uprchlíci, kterým boje s IS zničily domovy. Nemají nic. Sházejí se na tomto místě každý den a dostávají od kurdské dobrovolnické organizace jídlo, oblečení, případně věci na spaní. Členové organizace Rexistina Rojava nám vysvětlují, že jejich činnost je čistě humanitární, nestarají se o to, zda někdo z příbuzných těchto lidí byl například členem IS. Nestarají se rovněž o to, jestli je dotyčný Kurd nebo Arab. Konstatují nicméně, že všichni uprchlíci které zde vidíme jsou Arabové, z okolních arabských vesnic. Lidé z Rexistina Rojava vypadají potěšeně, že se zajímáme o jejich činnost, říkají, že jsme patrně první reportéři, kteří fotí kurdskou pomoc Arabům. Na uprchlíky je vcelku zoufalí pohled, když se nicméně rozpomenu na pár arabských pozdravů a dám dětem pár bonbonů, co nacházím po kapsách, usmívají se a podávají nám ruce.

V Holu nás na vstupním checkpointu vítají tři bojovnice YPJ. Vypadají velmi mladě, ale ujišťují nás, že je jim devatenáct let, že mladším není umožněno do YPJ vstoupit. Holem prvně jen projíždíme, hodláme totiž dojet ještě dál, až na pomyslnou „čáru“ mezi území ovládané SDF a Isláským Státem. Městečko je liduprázdné, lidé se do něj zatím nemohli vrátit, kvůli výbušninám, které zde zanechal IS. Čeká se experty, které město prohlédnou a nevybuchlé nálože zničí. Projíždíme ještě několika mini vesnicemi a zastavujeme u továrny na zpracování ropy. IS byl odsud vyhnán teprve před několika dny. Dále už se dostat nedá, za kopcem je ISilovo a probíhají boje. V továrně je k vidění hodně. Je tu po domácku vyrobený raketomet, kterému vojáci říkají „Daash hell canon“, je tu velké množství bomb a raket, z většiny se jedná o ruční výrobu. Vojáci nám ukazují také výrobnu chemikálií a poté nás vedou k vězení, ve kterém IS držel zajatce. Jedná se původně o karavan, který IS zakopal pod zem. Je dřevěnými přepážkami rozděle na čtyři malé cely. Byly tu prý drženy ženy a děti. Jeden z vojáků, Arab, se nás ptá, jestli myslíme, že někdo kdo věří v boha by mohl udělat něco takového. Všichni několikrát opakují, že Islámský Stát nejsou muslimové. Je vidět, že je pro ně opravdu důležité nám toto zdůraznit a prosí, ať o tom co tady vidíme řekneme světu. Po rozloučení s posádkou, hlídající továrnu se vracíme zpět do Holu. Zastavujeme před budovou, kterou IS používal jako soud. Po IS zde zbylo mnoho papírů, pár z nich si beru sebou. Oproti jiným městům, které IS ovládal je Hol boji v podstatě nezničený Je to dáno tím, že IS odsud v podstatě utekl. Před svým kvapným odchodem stihl pouze zničit místní obchody a nastražit výbušniny. V ulicích se nachází několik vozidel, ve kterých se odpálili sebevražední atentátníci IS. Jeden z těchto náklaďáků kurdští bojovníci přemalovali na růžovo, nachází se hned u vstupu do města. Kromě vojáků zde není nikdo. Po chvíli přijíždí dodávka s logem SDF, vojáci s se námi zdraví a dostáváme od nich vodu. Hol je strategicky velmi významný, velikostí ale připomíná spíše větší vesnici a vše procházíme relativně rychle. Na úvodním checkpointu si ještě chvíli povídáme s bojovnicemi YPG a poté se vydáváme zpátky na základnu v Hasace. Hol by jsme měli, zítra za Asyřany do Deriku..."