Re: Norsko - Zdechovský a diplomati

Co, brzo? Do noci jsme montovali část skříněk, pak jsem se pokoušela usnout, dítě se rozhodlo, že musí k mámě do postele, sedělo mi na hlavě, největší zábava je kopat mámu do hlavy a všude kde se strefí, pak se jde přitulit že zima, pak zase vedro, a od půl šestý se střídavě budí s řevem "kaši", a když už je opravdu přesvědčený, že je na pokraji smrti hladem, tak sleze z postele, najde moje pantofle a jde mě s nimi mlátit tak důrazně, že fakt vstanu, uvařím tu kaši k snídani, načeš se ozve důrazné NEEEEEE, protože cestou objevilo cokoliv od zapomenutého papírku, po otevřené dveře do koupelny, a teď má práci Za dopoledne stihlo objevit dva balíčky kapesníčků a nenápadně je rozcupovat na malilililinkatý kousíčky, pokakat se do kalhot a utíkat přede mnou po celém domě stále dokola, spustit asi 5 totálních hysteráčků, že nebylo po jejím, zase řvát že papat, NE banán, jo banán, rozmatlat banán na půlce sedačky, a teď intenzivně pomáhá s montováním.
Zatímco já už jsem naprosto klidná a tiše rezignuju uprostřed naprostýho bordelu. Sem teď přijít sociálka, tak nám jí snad fakt vezme