Re: To je hodně smutné ale ..........

Kokesbobes, já vím, že to nebude to jediné, proč ses tak rozhodla, ale přemýšlet takto dopředu, jestli se sourozenci rozdělí, když by se s tebou něco stalo.... A teď, kdyby se s tebou něco stalo, je to o něco lepší? Tak jako tak by syn musel zřejmě ke svýmu tátovi ne?

Já si sem troufnu napsat ještě jeden aspekt, proč jsem nedokázala jít na ITP a podotýkám, že nejsem věřící... možná to bude někomu připadat k smíchu, možná mě některá pochopíte... Já se mimo jiné i prachobyčejně bála, aby pak nepřišel nějaký trest, aby se třeba něco nestalo některému dítku atd., asi úplná blbost, ale mě to prostě pořád napadalo. Se svým stavem pořád nejsem srovnaná, ale už teď vím, že to děťátko miluju a nechci, aby se mu něco stalo... i přes tu depku, jak moc mi zas obrátí život naruby a jak už to bylo fajn, když děti konečně trochu odrostly a tak.....