Re: Odložené dítě s Downovým syndromem

Dryádo,

nechci to démonizovat a moc informací nemám a upřímně doufám, že je to jak píšeš ty, lepší. Ale četla jsem, že na odděleních, kde jsou postižené děti, připadá na ošetřovatelku více dětí, než tam, kde děti postižené nejsou.
Práce s postiženými dětmi mi v připadá v mnohém ještě náročnější. Proč tam dávají méně ošetřovatelek mi přijde vysvětlitelné tím, že je to proto, že se šetří finance a tyhle děti mají ještě méně zastání než děti, které jsou v pořádku a nemusí být vždy odložené (např. se rodiče nemohou starat, jsou tam dočasně, je o ně větší zájem je adoptovat). Takže si říkám, že tam pravděpodobně k těmto dětem dají i problematičtější ošetřovatelky (tam nebudou tolik na očích, tam se o jejich přehmatech a chybném přístupu bude méně vědět.. atd.). Vím, jak fungují mateřské školky a říkám si, ústavy fungují podobně, v něčem jsou to podobné instituce. I školky, kde mají strašně příjemné lidi na "příjmu", při pohorovu u zápicu, při návštěvě školky, jsou dobře vedené a třetinu fajn personálu, třetinu personálu normální a třetinu, že dělají výchovné chyby, křičí na děti (a ta třetina se tam udrží), tak, že podobně fungují i ústavy. Nemám prostě iluze, že to tam může fungovat lépe. Mohou být výjimky, odvislé podle mne hodně od kvalitního vedení, ale zrovna tak si myslím, že bohužel fungují ústavy, kde je to jinak. Vím, jak fungují LDN (není tu opět mohe dlouhodobá osobní zkušenost, ale co jsem, kde četla a slyšela). A to je opět podobný systém - lidé, co se nemohou moc bránit, moc se o ně média ani lidé nezajímají atd. atd. Proto jsem napsala co jsem napsala o ústavech. Jestli je to jinak, jsem moc ráda. A to ani nemluvím o citové deprivaci těch dětí.