Re: Pařeniště - zkušenosti aneb Rodinová Mičurinem

Já ti nevím s tím pařníkem.

Kdysi jsem měla fóliové pařeniště z hyper-super, bylo z bytelných trubek a elegantního igelitu zpevněného sítí a přidělaného suchým zipem. Jednoho dne ten krám uletěl (zapíchnuto asi 30 cm v zemi), posléze byl nalezen poněkud zkroucený. Naštěstí to nikoho nezabilo.

Toužím po skleníku, nemůžu si pomoct. Zatím však válčím bez skleníku a nemám přehnané požadavky. Prostě se raduju, když něco vyroste, a když ne, tak aspoň můžu společensky nadávat na slimáky, počasí atd.

Podmínky: 220 m nad mořem, Středočeský kraj, závětrné místo, částečně stinné, neb si nehodlám případnou zahradnickou nekázní kazit výhled na zahradu, která má být okrasná a léčit mi nervy.

Vřele doporučuji:
Bylinky všeho druhu, bo tak nějak rostou skoro furt, hodí se skoro furt a i když přijde nějaká slimáčí/dřepčíčí a bůhvíjaká hekatomba, tak těm šíleným predátorům nikdy nechutná všechno. Vždycky něco zbyde.
Obvykle mám: medvědí česnek (koupit sazenice), petržel hladkolistou (lze vysít, avšak klíčí dlouho), šťovík, různé čínské hořčicoidy a jiné býlí (vysít, u hořčicoidů bacha na dřepčíky), rukolu (totéž), pažitku (nenáročná! jedinými predátory jsou děti), rozmarýn (sazenice), tymián (sazenice), fenykl (sazenice), rebarboru (sazenice), majoránku (sazenice), bazalku (raději do květináče či truhlíku, aspoň u nás ji válcují slimáci kosmickou rychlostí, i když tu vlastně skoro žádní nejsou), polníček (vysít), koriandr (vysívám lány) atd.

Saláty - kupuji sadbu, a že jsem nedočkavá, tak nečekám na počasí a každý předčasně zasazený zavíčkuji pětilitrovou petkou. Taky vysívám Little Gem, který se blbě shání, chutná predátorům a je to úplně nejlepší salát ze všech.

Ředkvičky - must, protože rostou brzy a člověk přece potřebuje nějaké povzbuzení.

Hrášek - roste sám, dělá mi radost, akorát ho někdy po vyklíčení vyzobou kosi. Jsem vyléčena z nákupu spešl anglických odrůd, bo neklíčí. Asi jsou xenofobní.

Okurky, rajčata, lilek - největší úspěchy slavím s roubovanými sazenicemi, ač jsou nepříjemně drahé. Okurky stihnou zaplodit dřív než dostanou plíseň, 5 roubovaných rajčat různobarevných a různotvarých odrůd saturuje mou kuchyni a z megalomanských důvodů sázím dalších tak 5-10 dalších rajčat. U mě jdou pouze tyčková (nechytají plíseň, nebo aspoň později a méně často), zatímco moje matka nedá dopustit na keříčková. Vždycky kvílí, že z tyčkových budeme mít malou úrodu. Jenže já už jsem tolikrát vyhazovala desítky kilo plesnivých zelených rajčat, že mě nezlomí. A ona sama je beztak pěstuje v truhlíku pod střechou, takže jí samozřejmě neplesniví.

Mangold - ze semen, existuje hezky barevná směs.

Hokkaidó - docela fajn, akorát vzhledem k ceně sazenice je dost mizerná výtěžnost. Ale tak 1-3 sazeničky pro radost (a jako nezištný dar slimákům) vysazuji. Sem tam nějaká další dýně.

Občas pár brambor v pytlích. Sem tam to na mě přijde a experimentuji s travním záhonem. Nebo narazím na rostlinu, kterou prostě musím mít. Možná letos zkusím rajče vzhůru nohama (teda kořeny). V kuchyni mám už léta bazalku vzhůru nohama a jde nám to spolu dobře.

Slunečnice pro barvu a radost. Jednou jsem tedy zasela nějaké giganty, což byl malér - vykvetlo to až v říjnu někde ve výšce 4-5m a sklízela jsem je pilou a krumpáčem. Experimentovala jsem z různými podivnostmi, ale moc mě to nepotěšilo - buď to nikdo nejedl, nebo to byly adély, co vyhubily mé ostatní snažení, či to zabralo záhon a moc to neprosperovalo. Mám na mysli různé jakony, tamarilla atd.

Pórky, brokolice, kedlubny, květáky atd. mě nebaví. Papriky chtějí skleník. Ostatně okurkám a lilkům je v něm taky lépe.

Data co kdy dělat máš napsaná na pytlíkách se semeny. Klíčové datum je 15.5., což znamená jen to, že pověra (teda pranostika) praví, že pak už nebude mrznout alidi vysazují ven choulostivé rostliny. Někdy jim to vyjde, jindy ne.
U nákupu sazenic se ptej, kdyžtak počkej nebo zavíčkuj petflaškama.

Hodně štěstí (a dík, že jsem se mohla ulejt, mám něco psát, tak tohle byla příjemná záminka, jak se na to na chvíli vykašlat).