8letá dcera mi dává nepokrytě najevo, že má raději tatínka

Mám dvě dcery, 6 a půl a 8 let..jsme normální funkční rodina, holky tatínka milujou, tatínek maximálně funguje, každé ráno holky vypravuje do školy, akorát chodí do práce i o víkendech, takže jsem 80% času s holkama já. Hodně jezdíme na výlety, chodíme ven, na kolo, do restaurací, kina..všecho ve třech nebo s partou kamarádek a jejich dětmi...jsme dost akční a snažím se holky vychovávat - zdravit, děkovat, pomáhat, uklízet, organizovat si věci apod, ale nic nenormálního nebo extrémního...často to vyžaduje zvyšit hlas, vytáhnout je od televize, přerušit hru apod. Jde o to, že tatínek je flegmatik, než aby se s holkáma hádal, tak to radši za ně udělá, uklidí, poskládá, podrží, donese, odnese...samozřejmě jim to takto vyhovuje a začínají mi dávat dost nepokrytě najevo, že mají "radši" tátu..Už jsem se párkrát přistihla, že kolem nich "chodím po špičkách", jen abych jim nedala nějaký důvod mi zas říct "s tátou je větší legrace, můžeme mu viset na ruce"..
Včera už to bouchlo...celý den jsme byly v Praze, naplánovaný program, pizza, kafíčko do vlaku, zmrzka, pití v restauraci, na co si ukážou, to mají..a odpoledne mi řeknou, ještě jsem nebyli tam a tam, tys to slíbila, říkám, to už jsme nestihli...o ta starší, nooo super, takže nedržíš slovo, s tátou je to lepší..to mě mrzelo a mrzí hodně..

Tak se s nima "nebavím", řekla jsem jim, ať se teda počkají na tátu, až se s ním budou moct zmalovat v drogerce, projet se na koloběžce, hoďku prohlížet knížky v knihovně a ráchat se v kalužích...není to o žárlivosti, já jsem ráda, že mají taťku rády, já se na něj můžu spolehnout, je to hrozně nekonfliktní typ s velkým smyslem pro humor, nedivím se, že ho holky milujou..ale někde dělám chybu já...že bych je rozmazlila já tím, že jim na výletě koupím na oběd pizzu a zmrzlinu?
co mám dělat? nebo nedělat?