Re: Chudoba jako selhání

Ananto "Psycholožka mu řekla, že je to na něm (s kým pojede ten den ven a on se rozhodl pro mě), ale pak jsem zasáhla já, protože kdybych mu dovolila dávat mi přednost, tak by ho ta matka mohla skutečně začít vydírat a to nechci. "

Já tě chápu, ale připadá mi kruté, že on je postaven do situace, že se rozhodne, to rozhodnutí pro něj není jednoduché a pak ty (ke které má důvěru) zasáhneš a nedovolíš to. To bylo to jeho odhodlání zmařeno. Podobně jako matka slíbila, že přijede a nepřijela, tady mu psycholožka řekla, že je to na něm, ale to se opět nesplnilo.

Vím, že to je složitější, jen jsem tě chtěla podpořit. Jestli máš pocit, že pro toho kluka chceš něco udělat, tak se neboj následků. To stejně nikdy nenaplánuješ, jak se bude život vyvíjet.