Re: AD(H)D u dospělých i dětí - poděkování

Janet, zkopíruju ti sem příspěvek, kde jsem si vylévala srdce jinde , taky hyperaktivita, byť asi spíš slabší, ale zrychlenej teda není ani omylem
Začátek školky
O týden později, protože na poslední chvíli rodinu pokosila virózka. Ráno ještě větší tragédie než jsme doufali. Snídani do sebe souká jak poslední jídlo. Dvakrát shodil talíř, podruhý už to nepřežil (ten talíř). 5 minut na sebe souká slipy, 5 minut tepláky, 5 minut ponožky, 10 minut si čistí zuby. Jediný, co nezahálí je jeho pusa a řeší kde jakou nesouvisející pitomost. Já si zatím vzpomenu, že sedačku má v druhém autě, mhd letí to ještě přehodit. Konečně je v předsíni a obouvá si boty. Po 2 týdnech nošení si najednou vzpomene, že ho tam nesnesitelně tlačí vložka,a že to nevydrží. Mhd letí rychle zastřihnou vložku, já ho nutím si zatím obout druhou botu, protože on by jen tak nečině seděl a koukal do blba, než by se mu vrátila zpět ta první. Uff, konečně jsem u auta. 3 minuty si popotahuje a upravuje tepláky,než se rozhodne, že už jsou dostatečně na místě na to, aby umístil své pozadí do sedačky. Máme už to jen tak a tak, a to jsem chtěla alespoň první den dorazit s malým předstihem ( nepřekvapivě jsme notoričtí naposledníchvíli chodiči). Nastartuju auto, ozve se "škyt, škyt, škyt" - a chcípne baterie. Letím informovat mhd - ten mi vráží doklady a klíčky od svého auta, že ho mám dát na ten kousek do integrované sedačky. Upozorňuju ho, že svoje auto jsem parkovala já, takže ani v nejmenším nehrozí, že by stálo tak, aby se kolem něho projelo tím jeho. Vrčící mhd se mnou běží k autům, naštěstí stojím napříč cesty na kopečku, takže s řádným postrkem ho lze uvést do pohybu a zaparkovat na rovince pod náma. Přesedáme do druhého auta, mrknu na hodiny, je po osmé. Takže ani na poslední chvíli. Dorážíme do školky. Ajaj, přerozdělovali se značky, sice mě to v jednu chvíli napadlo, ale pak mi to zase úspěšně z hlavy vypadlo, takže jsem to s B neprobrala, je to přesně ten typ situací, který nezvládá rozdýchat. Ale mám štěstí, kupodivu to pobere bez afektu, jen kolem toho vede hromadu řečí - takže 5 minut zouvá boty, 5 minut nasazuje bačkory...
Já to nechci vidět za rok ve škole.