Re: Vícedenní návštěvy u prarodičů

"Většina z nás by se to takové situace nedostala, protože by jí zabránila hned od začátku."

To je taková dost podstatná věta, ano většina z nás si vymezila role už na počátku dospělosti, tak to teď už nemusí obvykle řešit. Anebo to prostě utnou v hned v počátku.

Ja si myslím že tu spousta lidí radí konvalince neustále a dost trpělivě. Třeba to co píše Konzerva mi přijde velmi velmi praktické a zjevně i od někoho kdo má emočně podobnou povahu. A fakt nechápu co na tom "nejde", prostě si předem nazkoušet reakce.

Konvi já z toho jak reaguješ mám dojem že jsi implicitně nastavená při jakékoliv radě se stavět do obranné obhajující se pozice, což v důsledku znamená ten tvůj styl "TO NEJDE". Je to tvé automatické prvotní nastavení. Nepřemýšlíš stylem jak by to šlo, ale sbíráš si vždy důvody proč to nejde. Proto to tady mnohé tak vytáčí. Jelikož většina lidí uvažuje konstruktivněji a tím první způsobem - mám problém a tudíž přemýšlím jak by to šlo.
Ne stylem mám problém - tak si najdu důvody proč to vlastně jinak nejde.

Snad je to i tím že žiješ celoživotně pod tlakem neustálé kritiky (dříve matky, teď i manžela). Jenže ostatní lidi změnit nemůžeš, můžeš změnit jen sebe.

Možná vy ti prospěla určitá YES terapie. Zkus si to třeba aspoň někdy, třeba na týden. Na všechno se podívat nejdřív ANO, to by šlo. A pak přemýšlet jak by se daná věc/rada dala aplikovat, co si z toho vzít, třeba aspoň nějakou inspiraci. Nebo si to aspoň zkoušet v duchu představit, prostě trénink.