Redefinice úspěchu

...sakra, kdy vlastně došlo k tomu, že dnešní úspěšný člověk je "Homo Instagramus" ?
Tedy ten, který může sdílet fotky z cestování s ( nejlépe do exotických destinací ) na FB a IG ? Nutnou podmínkou je ovšem mít na tom cestování s sebou i nějakou další milovanou osobu ( partner/ka , děti, rodiče ). Udělám -li vulgární zkratku , dá se říct, že pokud můžete-li DOSTATEČNĚ ČASTO dát na svůj profil pěknou fotku z atraktivní destinace na které se usmíváte do objektivu , jste považováni za úspěšní.

Zajímá mě tento fenomén. Totiž ta změna.
Například taková maličkost jako říct, že musíte udělat v sobotu přesčas nebo si berete práci domů:
Před dvaceti lety byste byl za hrdinu kapitalistické práce, megaschopného člověka bez jehož aktivity se firma neobejde, vždyt´je tak chytrý a pracovitý.
Dneska si vysloužíte v lepším případě politování v horším úšklebek, co jste za trdlo , když si neumíte zajistit práci kterou budete dělat dvě hodiny denně z pláže na Bali. Ideálně bez zodpovědnosti za majetek i lidské životy

Kdy se to změnilo? S příchodem sociálních sítí ? Když dorostla do dospělosti generace mileniánů ? Když naprostou většinu světové produkce všeho co spotřebujeme vyrábí asijské země ?
Co myslíte ?