Re: Zas mi někdo řekl: Císařovno!

Marko, ale vrtání do císařů není z hlediska zdraví mimina, to je na tom z dvojice matka/dítě bezpečněji, proto se taky sekce na přání dělají. Když někdo kritizuje cisaře na přání, vždy zmiňuje velkou břišní operaci a možné operační i pooperační komplikace u matky, takže to považuji s těmi plastikami za srovnatelné, přesto plastiky, zdá se, lidem v žaludku moc neleží /a riziko komplikací u nich je velké, o tom žádná/. Pro dítě je císař jako způsob porodu bezpečnější, je venku za pár desítek vteřin od začátku operace, v době možnosti anestezie SAB, se ho ani případná chemie z anestezie netýká. Ano, existují studie, že i pro dítě je tam nevýhoda v tom, že se vytahuje nepřipravené, kdy tělo je ještě porodně v klidu, to je ale na zvážení té matky, jakému riziku dá přednost, protože porod je riziková záležitost s nejistým výsledkem vždycky.
Někde se už dělá i to, co se zcela náhodou podařilo u mně, že se dítě nechá dozrát, dokud se porod sám nezapočne a pak se udělá ta sekce, v tom případě mi to přijde ještě lepší, opět s ohledem k miminku. Můj porodník čekal s termínem operace do 40.tt, v prvním případě se tělo samo rozhodlo někde kolem 38.tt, v druhém až v tom 40.tt, dva dny před naplánovanou sekcí.
Nebavím se o tom, že si sekci na přání zvolí někdo z důvodu eliminace bolesti z porodu, to je samozřejmě nesmysl, bolí to jak u klasiky, tak u císaře, jen v jinou dobu. Mně třeba vyhovovalo, že když to bolí potom, už to můžu nějak ovladnout, řešit, má to jasně daný konec, kdežto porod jako takový je časově ne moc ohraničená záležitost. Cévka mi nevadila, naopak podruhé jsem si vymínila, že mi jí nechají o noc déle, abych nemusela slézat z vysoké postele na WC, protože jak mi po operaci zavodňovali neustále kapačkama, musela bych chodit čůrat co půl hodinu.
Ano, nemám ráda nejistotu, chci si všechno v životě co nejvíc ošéfovat a když to jde, jsem spokojená. A jak známo, psychika je k hojení velmi důležitá, tím si taky vysvětluji své naprosto pohodové hojení a rekonvalescence. Co se týká srůstů, ty jsem měla z nějakých důvodů už před prvním porodem, bavili jsme se o tom s mým porodníkem na sále, přišlo mu to zvláštní, když jsem ještě žádnou břišní operaci nikdy neměla. Nicméně je rozrušil a za čtyři roky, při druhém porodu, tam byly zas.