Re: Dovolená s německou CK

Zufi, nechci to zakřiknout, ale jezdíme s manželem na dovolené s cestovkami od r. cca 1992,nejdřív sami, od r. 2008 s dítětem... tehdá v těch devadesátých letech to byly více autobusové cesty, cca od 26 let věku jsem došla k závěru, že jsem nenašla zdraví na hnoji, abych se týrala cestou busem, ze které se pak vzpamatovávám několik dní, případně celou dovolenou a od té doby jen létáme (s dítětem létáme od jeho roku a půl každý rok). Zažili jsme na dovolených už leccos včetně pravého tornáda, ale delegátku jsme naštěstí nikdy vpodstatě akutně nepotřebovali. Klepu na dřevo...a doufám, že ani v budoucnu potřebovat nebudeme.Čímž neříkám, že jsme nikdy její služby dobrovolně nevyužili - když se nám zdál zajímavý či výhodný organizovaný výlet a nechtělo se nám tam jet po vlastní ose, tak jsme si od ní rádi ten výlet zakoupili a absolvovali, stejně tak auto - někdy jsme si půjčili sami tam, někdy jsme využili možnosti od CK, byť to bylo dražší (bo např.na některých řeckých ostrovech v plné sezóně, zejména tedy v srpnu člověk individuálně auto bez předchozí rezervace z ČR nesežene resp. ne takové jaké by chtěl a ne ze dne na den, zatímco delegátka ho sežene vždy),nicméně to jsou vše situace, které nejsou nutné, problémy typu výměny pokoje v hotelu, opravy na pokoji atd. si opravdu řešíme sami s místními a zatímco mnohdy my už byli přestěhovaní během prvních pár chvil dle naší spokojenosti, když se nám pokoj nelíbil nebo měl vážnějsí závady, tak klienti, kteří to řešili přes delegátku se dočkali až za několi dní a byli otrávení a nadávali (nebo vůbec nedočkali s odůvodněním, že hotel je plný). Vzpomínám kdysi v r. cca 2002-3 do jaké opravdu přůšerné kůlny nás tehdy celý zájezd ubytovali (a to nejsem náročná, opravdu ne, ale tohle byla síla)...lidi úplně šíleli, telefonovali delegátce, do cestovky do ČR atd. atd., já jsem si to v klidu pořešila ihned na recepci a prudila tak dlouho, až jsme během chvíle měli jeden z nejhezčích pokojů v hotelu...zbytek zájezdu zůstal tam, kde byl celých 12 dní s neustálým ujišťováním delegátky, že dělá, co může, ale že hotel je plný a že určitě další den se přestěhují...