20.2.2021 13:13:05 libik
Deprese v sousedství
Už jsem o tom pánovi asi psala, žije opuštěný v zahrádkářské kolonii s fenou, která v nejbližší době zajde na nádory. Ten člověk jenom pláče, psa si humanizoval neuvěřitelným způsobem ( já tu havěť chlupatou taky snesu, ale tohle neznám)
Nevím, jak mu pomoci, chodím tam tak 2x týdně a vedu plytké řeči, co taky říct. Neposlouchá mě. Je extrémně nedůvěřivý, určitě nepůjde odborníkovi. Je nevěřící, takže ani žádné lidumilné společenství ho nezabaví. Není tak starý, je mu 67, jednoho psa by klidně mohl ještě mít. Nechce, tvrdí, že umře hned po ní.
Je mi z toho divně. Napadlo mě, že "potom" pořídím jakoby svoje štěně a nechám mu ho pohlídat. Mládě obvykle zvedne koutek každému, třeba najde nový smysl života.
Je hrozné vědomí, že je za rohem a tak hrozně vyřízený..
Nemáte nějaké zkušenosti s něčím podobným?
Odpovědět