Re: Kdo a za jakých okolností přebírá pravomoci prezidenta?

Ústavní právník Jan Kysela:

Kdyby se nyní uvolnil úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu, která by proběhla zhruba v půli prosince. Následně by byla svolána společná schůze obou komor, na níž by prezident republiky složil slib a ujal se úřadu. Mezitím by proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Jelikož jsou letos svolány na dosti brzký termín, bude předseda končící Sněmovny ve funkci ještě asi dva týdny. Tím pádem by ještě mohl svolat zasedání nové Poslanecké sněmovny. Kdyby nebyly žádné volební stížnosti, bude se moci nová Sněmovna bezpečně sejít i dříve než za měsíc, nejdříve však po 21. říjnu (musí doběhnout předchozí volební období). Tato Sněmovna se ustaví na první schůzi po volbách, po jejímž skončení teprve vláda podává demisi (při patu roku 2006 to trvalo mnoho týdnů). Dokud nezvolí předsedu, neustaví se, schůze neskončí, vládne původní vláda (není v demisi, protože ji zatím nepodala). Zvolí předsedu, ustaví se, vláda podává demisi, předseda Sněmovny ji pověří výkonem funkce do jmenování nové vlády. Novou vládu jmenuje opět předseda Sněmovny, ledaže by se sestavování vleklo a do procesu vstoupil nový prezident republiky.