Týrání dětí

Ptž se zde to téma řeší, kopiruju zajímavý uzamčeny článek z IDNES.

Situace je zoufalá.“ V Česku je týráno 40 tisíc dětí, jejich ochránci chybějí

Týraných dětí přibývá, o mnohých z nich se ani nikdo nedozví. Sociálních pracovnic je však v celém Česku nedostatek. Třeba v hlavním městě Praze jich nyní aktuálně chybí 56. A podobně jsou na tom další kraje.

i
Rodinu má v evidenci sociální odbor od června. Lékaři z jedné pražské nemocnice nahlásili podezření z týrání několikaměsíčního kojence, kterého rodiče přivezli se zlomenou ručičkou. Způsob, jakým se úraz měl kojenci stát, ale doktorům neseděl. Proto upozornili sociálku, která začala rodinu sledovat.

Když tedy pracovnice dorazila do bytu na kontrolu, malý chlapec seděl na podlaze, byl bledý, apatický a skoro nereagoval. Přes protesty obou rodičů zavolala pracovnice záchranku. Lékaři v nemocnici zjistili těžkou podvýživu, jedenáctiměsíční chlapeček vážil jen 6,5 kila. Preventivnímu zrentgenování dítěte otec vehementně bránil a přes protesty ho z nemocnice odnesl.

Proto bylo rodině odebráno. Při dalším vyšetření objevili u kojence i zlomeninu palce nožičky. Dítě je nyní umístěno v dětském centru pro přechodnou péči, než mu pracovnice najdou pěstouny.

Případ, který se stal zhruba před měsícem v Praze, je jedním z mnoha, které orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) řeší. Ty však bijí na poplach, že mají kritický nedostatek pracovnic a pracovníků, kteří týrání a zanedbávání dětí řeší.

Počty týraných dětí v Česku
Týraných dětí přitom přibývá. Podle odhadů odborníků je v Česku ročně týráno na 40 tisíc dětí, přičemž o většině se nikdo ani nedozví. Sociální pracovnice jsou přetížené a nestíhají vyřizovat podněty včas. „My jsme teď v situaci, kdy už zachraňujeme jen děti, kterým jde opravdu o život. Ty ostatní oddalujeme, protože to lidsky nejsme schopni na úřadě stihnout,“ upozorňuje jedna z nich s obavou, že případů kvůli ekonomické krizi ještě přibude.

Na situaci upozornila v červenci Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí i ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Doteď jí ale z resortu nepřišla žádná odpověď.

Sociální odbory se dosud nepotýkaly s takovým nedostatkem pracovníků jako poslední dva roky. „Nikdy taková zoufalá situace ještě nebyla, vždy se nám povedlo nějaké lidi najít a při výběrovém řízení jsem si mohla i vybírat,“ přibližuje dlouholetá vedoucí sociálního odboru v Praze 4 Věra Rožková.

Konkrétně na jejím pracovišti v oddělení OSPOD bude koncem roku chybět sedm lidí. Přitom úřad jedné z největších městských částí nabízí sociálním pracovníkům řadu benefitů včetně obecního bytu.

Batole zhublo za čtyři měsíce dvě kila, matka dostala za týrání podmínku


Podobná situace panuje například ve Středočeském kraji, kde na jednom z pracovišť chybí dokonce 17 sociálních pracovníků.

„Když nejsou pracovníci na úřadech práce, tak lidé křičí, protože nedostanou peníze. Ale když nemám sociální pracovníky, ty děti nekřičí, já musím křičet za ně,“ konstatuje Rožková.

Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí se kvůli současné situaci obrátila na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). V dopise ho upozorňuje, že nynější stav je alarmující a kvůli chybějícím stovkám pracovníků „jen ‚hasí‘ již rozběhnuté největší problémy“. Na odpověď komora od července stále čeká.

Na dotaz MF DNES ministerstvo uvedlo, že si je „náročné situace na pracovištích OSPOD“ vědomo a sociálně-právní ochrana dětí je „maximálně podporována“.

Zanedbává péči o syna a nemůžu nic dělat, zuří na matku otec. Co může dělat?


To ale sociální odbory nepociťují. „Myslím, že celá práce OSPOD je naprosto společensky, ale i politicky znevažována. Ministerstvo se úplně odpojilo od toho, co v terénu a praxi je a funguje, a vůbec nikdo nás neslyší,“ míní šéfka sociálního odboru Prahy 12 Andrea Michalcová, která v oblasti působí 37 let.

Náročné boje o děti

Současná doba je podle Michalcové velmi komplikovaná a ohrožených dětí přibývá. Svůj podíl na tom má i jejich dlouhá izolace během covidu. „Máme zvýšený počet dětí, které se na nás obracejí o pomoc, že nechtějí v rodinách žít, zvýšené počty dětí s pokusy o sebevraždy, sebepoškozováním a depresemi,“ vyjmenovává.

Ilustrační snímek
Na obor sociální práce přitom nenastupuje méně studentů, práce ve státní správě je ale neláká, a to z několika důvodů. „Když vysokoškolačce ukážu její nástupní plat, tak by musela být úplný šílenec, kdyby si myslela, že to s ním sama zvládne. Nemůže si vzít ani hypotéku...“ přibližuje Michalcová.

Sociální pracovníci tak ze zkušeností obou vedoucích raději odcházejí do neziskového sektoru, kde na ně není takový psychický nápor a nemusí řešit velké množství administrativy. „Děvčata jsou vyhořelá, je to pro ně neskutečně psychicky náročné. Ty boje o děti, nedovedete si představit, jaký je to neskutečný stres,“ popisuje Rožková, proč jí zaměstnanci odcházejí.

Strop pro jednoho pracovníka je oficiálně 80 rodin, které má mít v péči, ale praxe je jiná. Sociální pracovník musí vyjet ke každému případu, který mu je nahlášen. Zaměstnanci sociálky se také střídají v pohotovostních službách.

Není přitom výjimka, že na pracovníky útočí rodiny, které mají v evidenci. „Nejsme veřejní činitelé, nemáme žádnou ochranu, nás můžou rodiče urážet, žalovat,“ líčí sociální pracovnice Petra Opočenská.

Týrání dětí mohou odhalit už praktičtí lékaři. Pomůže jim nová


Pomoc dětem, které doma čelí násilí, nekomplikuje jen to, že chybějí sociální pracovníci, kteří mohou do rodin vstupovat, ale i dětští soudní znalci. Problematika je navíc roztříštěna pod několik ministerstev. Odborníci se shodují, že v tuzemsku kvůli tomu selhává včasné zachycování případů týrání dětí.

Za minulý rok podali pracovníci OSPOD z celé republiky přes 1 250 podnětů policii nebo státnímu zastupitelství, ale podle odborníků je to malé procento z toho, co se reálně v rodinách děje. Svědci se často bojí případy nahlašovat.