| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Týrání a zneužívání

  (?)
 Názory 110 z 5040  [Dalších 5030 >>]
Tereza33 120401
11.1.2020 10:09:18
Souhlas.
Pam-pela 97353
11.1.2020 2:29:31
Nj, jenže doteky v rodině ...i když tohle už nebyla rodina.
Měla jsem otčíma (vlastně mám :-)), naše vztahy myslím nebyly nejlepší, ale taky jsme se dotýkali, bylo to teda v mezích normálna, z toho žádné divné pachutě nemám.

Vypadá to, že se pána zastávám...vůbec ne.
jednou byl v roli polorodiče a tam je to za mě prostě tabu. Role jsou jasně dány. A rodič (pokud tu roli pro něj někdy hrál) na dítě sexuálně nesahá.
tečka
Pam-pela 97353
11.1.2020 2:22:15
Terez, ale já bych si taky toho partnera nenechala, ani jako kamaráda, to je jasné, jen jsem uvažovala nad tím, co se třeba mohla stát. Ale to je jen fantazírování, co snad nikomu neublíží, aktéři tu nejsou.

Jo, ale dostat z dítěte, PROČ, to teda při fakt hlubokém traumatu, které může být podpořeno různě kříženými vztahy k oběma rodičům (tady teda rodič "polorodič"), k tomu musí nazrát čas...někdy to fakt nejde hned.
Taky mám vlastní zkušenost, popisovala jsem ji už víckrát, sebepoškozování. K meritu věci jsme se dostaly až za nějaký čas...bylo to zahalené do jiných viditelnějších věcí, ale nebyl to ten pravý důvod, jen takový závoj.
Ona si to dcera ani neuvědomovala, co vlastně za tím vším bylo doopravdy, to fakt vyplynulo až tím uvědoměním, když jsme sundaly slupky.
K psycholožce chodila, nakonec to "řešení" dovolila mně...ale jak říkám, nešlo to hnedka. Pak to celé skončilo ze dne na den, díky Bohu, byl to dost hroznej čas.

Tereza33 120401
11.1.2020 2:17:37
já jsem dotykový člověk..

ale bývá dobré se zamyslet koho a kdy se dotýkat a zda je to milé. Když nevím, tak se zeptám. A když vím, že je tam partner, tak koukám, zda je to vhodné nebo ne..

no já jsem velká holka... ne, i kdyby šéf nebo kamarád potřeboval masáž ztuhlé šíje, tak nepřijdu a neposkytnu jen tak :D

Tereza33 120401
11.1.2020 2:14:05
Rozhodně bych ponoukla dceru, ať si tenhle zážitek zpracuje, aby to neovlivňovalo její partnerský život.

S tímhle jediným souhlasím.

Jinak jak jsem psala, bývalý partner by skončil za mne v propadlišti dějin tak nebo tak. Bývalý a tečka.
Vcelku by mi vadilo, i kdyby neměl jako lásku nohy, - že je chce hladit mé dceři. Dobrovolně nabídnuté masáži na výzvu dcery jakože z dobroty srdce.. nevěřím, nejsem blbka.

Ale třeba bych už dávno věděla, proč si dcera ublížila a ne až po jisté době. A také bych z ní už dávno vytáhla proč. Za pomoci odborníků třeba.
A také si troufám sdělit, že už bych vycítila napětí nebo jinak vyhodnotila nějaký pocitový vlnění mezi lidmi, se kterými žiju.

Pro mne je volba v zakladatelčině tématu jasná. Bývalý přítel i na pustém ostrově - jednoznačně skončí v propadlišti dějin. Pomoci dceři. Pokud to bylo jinak, ono to vyplave, pokud je bývalý přítel - přítel - tak se poklidně s omluvou vrátím, kdyby náhodou. Pokud ji nepřijme, nebyl to přítel.

Upřednostmila bych dítě (ale já své dítě, jak je znám)
Pam-pela 97353
11.1.2020 1:52:30
Nj, může to být zpočátku nevinné...když si to člověk představí.
Prostě člověk sedí v křesle, pohodlně, nohy nahoře...kolikrát se tak nějak doma vzájemně pohladíme, pošimráme na chodidlech.
Pro chlapa, co ho vzrušují ženské nohy, to může být spouštěč vzrušení...mohl jen přejet, pohladit, vzrušit se...a - to už mohlo být dceru vyloženě šokující a odporné, nemuselo dojít ani k žádným divným dotekům, slovním návrhům...stačil by klidně jen pohled. Pohled na "polotátu", co se vzrušil dotekem na mě. Br.
Třebas.
Taky tam mohl být pocit viny (a to na obou stranách), dojít k tomu nemělo, ale pokud by to bylo takto, je to...pitomý...lepší slovo mě nenapadlo.

Rozhodně bych ponoukla dceru, ať si tenhle zážitek zpracuje, aby to neovlivňovalo její partnerský život.
Pam-pela 97353
11.1.2020 1:41:14
Tak znám z vyprávění soudní znalkyni - mnoho lidí už vyslovilo, ať se jí zdaleka vyhneme, pokud můžeme.
Nevypovídá to asi o kvalitách nic...bohužel.

"odstřelit" nepohodlného chlapa (třeba v rodině) a udělat mu ze života peklo skrz dítě není tak složité. A těžko to vyvracet, stojí za úvahu, zda to vůbec jde...je to podobné, jako vyvrátit partnerovi, že mu nejsem nevěrná. Prostě hrozně blbě se to dokazuje, zvlášť pokud s tím děckem člověk zůstává o samotě, stará se o jeho hygienu, převléká ho apod.
To peklo si asi málokdo umí představit.

A na druhé straně to peklo zneužívaných dětí. Často se stydí, cítí se samy vinné, jsou naprosto zmatené, protože je zneužívá člověk, kterého měli i původně rády. Mnohokrát neřeknou ani nejbližšímu člověku...a pokud pak ano - někdy nejsou vyslyšeny nebo jsou přímo odehnány a zastrašeny další milovanou osobou.

Ono stačí zneužití od cizího. To se stalo mně, když mi bylo asi 10, doma jsem to neřekla, protože jsem věděla, že bych dostala vynadáno, že jsem s tím člověkem vůbec šla (chtěl pomoci), dovedl mě do uliček, byla už tma.
Svěřila jsem se mamce až v dospělosti, a paradoxně jsem měla pocit viny, že si za to můžu sama.
Pár příběhů jsem slyšela...některé byly strašně nejednoznačné a šlo v nich hlavně o pocity toho dítěte...v několika hrál roli "dědeček".
Pam-pela 97353
11.1.2020 1:27:58
Kudlo, dítě stojí před dospělým, má přednost, to nikdo nezpochybňuje.
Na druhou stranu - dovedeš si představit, že by se to stalo třeba ve tvé rodině a tvůj muž by byl v podezření?
Já si myslím, že se tohle může stát takřka každému v nějakém životním příběhu.

Já si vzpomínám na osobní setkání s paní, která měla přítele, kterého nařkla jeho svěřenkyně v zájmovém kroužku z obtěžování. Mohu říct, že to zahýbalo všemi vztahy, tihle dva se nakonec rozešli, pořád tam bylo podezírání, přesto, že se to nikdy neprokázalo.

Pokud byl vinný, super. Pokud ne, není asi žádná možnost prokázat opak.

Nepolemizuju, co je správné, a co ne, jen aby si člověk uvědomil, že někdy mohou být oběti na obou stranách. Dítě je samozřejmě přednější a má se na něj brát mnohem více ohledů.
Ale zas - pokud byl spouštěčem prasečí ocásek...celé mi to přišlo (pocitově) hrozně hysterické.
Ale samozřejmě do toho člověk nevidí.

Ta rodina je tak či onak zničená...a jistojistě to bude mít svoje následky i dozvuky.
Tereza33 120401
11.1.2020 1:15:36
Já osobní tip nemám.
A neumím takhle teoretizovat, co by bylo kdyby.

Nemyslím si ale, že tím přiznal vinu. Bůh ví, co se tam, kde byl, už jen s podezřením, s ním dělo, jak se cítil, i ta nálepka mohla stačit, nebo odvržení od rodiny. Netuším, jak bych se cítila být označena za zneužívačku dítěte..

Já to nevím, nebyla jsem u toho.

To je o pocitech, dojmech. Já mám třeba Kramného jasně jako viníka, jsem o tom přesvědčená, soud odsoudil na základě nějakých důkazů, taky jsem přesvědčená o vině některých propuštěných.. no a nikdo z nich si neublížil.
Ne proto, že by byli nevinní, ale protože mají víc hroší kůže.. takže tohle nic nedokazuje.
Kudla2 58452
11.1.2020 0:49:53
Terezo,

no právě.

Můj osobní tip je, že ten pán v tom nevinně nebyl (svědectví té jeho neteře a sebevražda ve chvíli, kdy se to teprve začínalo vyšetřovat, tipla bych si, že nevinnej člověk by uvažoval stylem "to je celý nějaký strašný nedorozumění, přece jsem nic neudělal, tak to přece musej zjistit a očistit mě" ), ale že jeho manželka to nevěděla (to by se chovala jinak a nedala by to do médií).
 Názory 110 z 5040  [Dalších 5030 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.