"klidně objedu blok, abych zkontrolovala, jestli jsem zavřela garáž... (vyjedu autem, zmáčknu ovládač, počkám, až se garáž zavře, odjedu, po 50 m si nejsem jistá, jestli jsem to udělala, objedu blok, abych se mohla podívat, že dveře jsou zavřené, a pak teprve odjíždím...)"
Tohle mám taky. Ale já právě nečekám, až se zavře, spěchám a zmáčknu a jedu a koukám, abych někoho nepřejela nebo do někoho nenabourala při couvání.
Zapomenu to proto, že to dělám automaticky a nejsem si jistá, zda jsem to tlačítko zmáčkla, obvykle, když mě něco rozhodí. Uvidím sousedku, někde běží kočka ve chvíli, kdy vyjíždím a to mi odvede pozornost od toho si zapamatovat, zda jsem tlačítko zmáčkla. Taky hraje roli to, že to je minimální námaha, kdybych vrata zavírala ručně, tak si to mozek bude pamatovat jistě.
![:-)](/g/s/0.gif)
Blbý je, že se už párkrát stalo, že vrata zůstala otevřená a nepřišla jsem na to já, ale někdo mě upozornil. A nikdy po vyjíždění. Spíše naopak, při jiné činnosti, např. jsme se špatně domluvili, kdo kudy půjde, kdo je zavře nebo jsem prostě někudy vyšla na předzahrádku, s tím že se vátím garáží a nevrátila, šla jsem dveřmi a zapomněla garáž otevřenou.
Tak to u sebe ani nepovažuji za OCD, i když sklony k tomu bych taky mohla mít, i v oblastech hygieny v restauraci apod. Důležité je nenechat to rozjet, bych řekla. Jednou jsem jela kolem bloku zkontrolovat tu garáž a mluvila jsem u toho s osazenstvem v autě a znovu si nedala pozor při průjezdu, zda je garáž zavřená, tak jsem jela podruhé.
![~t~](/g/s/20.gif)
![~8~](/g/s/37.gif)
To už jsem si říkala, že jsem cvok.
Dobré je nezacyklit se v rituálech, hůř se z toho dostává. Takže je dobře, že to bude dcera zakladatelky řešit dřív, než později.