Re: Naše děti a práce rukama

77Sedmi já nevím, přemýšlím nad tím fakt usilovně a moje volnočasové aktivity snad pomáhají alespoň těm několika desítkám dětí, které mi ročně projdou rukama to trochu změnit. My bydlíme na starém, velkém baráku na dědině, žijeme ve své bublině, nejstarší je technicky založený, dcera od 13 let jezdila na vodu, u nejmladšího, který sice umí udělat dřevo, zatopit, vymalovat, uvařit si, ale je vidět, že se u toho nadře víc, než jeho o 10 let starší bratr jsem to považovala za osobnostní rys. Ale není to tak. Z nějakého balíku důvodů (bydlení v paneláku, minimum pomoci doma, doma se nevaří, místo lítání venku čas u počítače, absence dílen a vaření ve školách, z toho, že není všeobecný konsenzus, že pohyb je pro dítě sakra důležitý a že minimálně logo vady jsou opravdu navázané na rezignaci na rozvíjení pohybu) prostě vypadávají děti, které v 10 nedrželi v ruce ostrý nůž a nikdy neležely v trávě, neumí rozdělat oheň. Ano, mohou si kupovat krájený chleba či hotovky, odpočívat max na lehátku u bazénu a plameny ohně si užívat v plynovém krbu nebo u svíčky. Ale s každou touto zaniklou činností je spjatých spousta drobných úkonů, činností, vjemů, dovedností, které znamenají, že ten člověk je o něco ochuzen, něco, co už nedožene, nebo horko těžko. Přirovnala bych to k tomu, když se jako dospělý učíš plavat, jezdit na kole nebo třeba lyžovat - to co jde v mládí obratem, většinou zařadíš v tom okamžiku do kategorie "to vlastně nepotřebuju". Nepotřebuješ, mnohdy, ale nenapadne tě spousta řešení, které s tím souvisí, nezachráníš tonoucího, nevymyslíš sagway, neodhadneš kam můžeš ve sněhu najet autem. Pořád se zakládaly odbornější a specializovanější obory a teď na Karláku zakládají vysokoškolský obor SCIENCE, protože se ztráci všeobecný přehled. A u těch dovedností je to podle mne totéž, jen to zatím nevyplavalo. A byť principielně je mi ta organizace proti srsti, tak při dobrých vedoucích sláva skautům a dobrovolným hasičům a různým turisťákům, kde si děti mají možnost čichnout k méně instantnímu životu, než který jim většina rodičů dnes předkládá. A myslím si, že s tím souvisí i to, že mladí dnes později dospívají, byť třeba menzes mají dívky dříve - pěstujeme je ve skleníkových podmínkách a najednou bychom chtěli, aby vedli vlastní domácnost a byli zodpovědní za další živé bytosti.